Přednášet budou: Jan Gloser, Pavel Prošek, Hana Šantrůčková, Ilja Tom Prášil, Josef Elster a Miloš Barták. Akci, již pořádá  Katedra experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a ČSEBR u příležitosti 70. narozenin Jana Glosera z Masarykovy Univerzity v Brně, bude moderovat Lubomír Nátr.

Seminář je jednou z aktivit v rámci evropského Dne/týdne Fascinace rostlinami (FoPD), jehož je ČSEBR spolu s EPSO a ČTPRB spoluorganizátor - viz program všech aktivit v CR na celoevropské stránce: http://www.plantday12.eu/czech.htm#. 

Program seminare vcetne anotaci vsech prednasek: http://kfrserver.natur.cuni.cz/studium/anatomie/LS2012/gloser/gloser.html

Valeriana dioica – nažka s chmýrem, fotografie ze souteže Věda je krásná                       Autor: Viktor Sýkora

Zveme vás na Celostátní seminář: "Ekologická fyziologie rostlin - výzkum v polárních oblastech". Role vegetace v polárních ekosystémech ve vztahu ke globální změně klimatu v projektech českých vědců - Viničná 7, Praha 2, přízemí vlevo, 14:00-18:30.

Přednášejí Jan Gloser, Pavel Prošek, Hana Šantrůčková, Ilja Tom Prášil, Josef Elster a Miloš Barták. Moderuje Lubomír Nátr. Pořádá Katedra experimentální biologie rostlin PřF Univerzity Karlovy a ČSEBR u příležitosti 70. narozenin Jana Glosera z Masarykovy Univerzity v Brně. Seminář je jednou z aktivit v rámci evropského Dne/týdne Fascinace rostlinami (FoPD), jehož je ČSEBR spolu s EPSO a ČTPRB spoluorganizátor - viz program všech aktivit v CR na celoevropské stránce: http://www.plantday12.eu/czech.htm#.

Program seminare vcetne anotaci vsech prednasek: http://kfrserver.natur.cuni.cz/studium/anatomie/LS2012/gloser/gloser.html

Výzkumný tým doc. Vladimíra Sládka z Laboratoře biologie kostní tkáně PřF UK se podílel na organizaci zvaného posterového sympozia při prestižním setkání Americké asociace fyzických antropologů v Portlandu (Oregon, USA).

V dubnu 2012 se uskutečnilo prestižní vědecké setkání Americké asociace fyzických antropologů v Portlandu (Oregon, Spojené státy). Během tohoto setkání proběhla sekce organizovaná Chrisem Ruffem (Johns Hopkins University), Brigitte Holt (University of Massachusetts), Markku Niskanen (University of Oulu) a Vladimírem Sládkem (Karlova Univerzita v Praze): „On the Verge of Modernity: Skeletal Adaptation in Recent Europeans“. Cílem setkání bylo zveřejnit první výsledky výzkumu holocenního vývoje postkraniálních charakteristik Evropanů. Na prezentaci výsledků se podílelo celkem 26 badatelů včetně pracovníků a studentů Karlovy univerzity. Discussant sekce byl Jay T. Stock (Cambridge University). Český tým byl zastoupen sedmi badateli, prezentující výzkumy prováděné Laboratoří kostní biologie (Katedra antropologie a genetiky člověka, PřF UK).

Zvané sympozium se zaměřilo na kompletaci prvních výsledků pětiletého výzkumu organizovaného v rámci grantového projektu National Science Foundation (NSF, USA). Téma výzkumu mapuje vývoj Evropanů, které následovalo po expanzi anatomicky moderních lidí. V rámci paleoantropologických výzkumů je sice toto období chápáno jako okrajové, ukazuje se ale, že odkrývá vznik a vývoj některých podstatných charakteristik moderních Evropanů, které jsme doposud mohli modelovat jen neúplně či nepřímo. Během dosavadního výzkumu spolupracující týmy shromáždily doposud největší soubor údajů týkající se zhruba 2500 kosterních pozůstatků ze všech archeologických období Evropských regionů. Data sestávají nejen ze základních osteometrických údajů, ale také z údajů získaných počítačovou tomografií nebo radiologickou analýzou. Díky pokročilým technikám se podařilo například získat údaje o biomechanických parametrech dlouhých kostí a odpovědět tak na otázku vývoje robusticity dlouhých kostí související s mobilitou a manipulativním chováním. Z dosavadních výsledků můžeme například modelovat intenzitu dopadu změny v subsistenci v neolitu a hlavně ověřit, jak rychle zvládli Evropané absorbovat nástrahy nového způsobu života. Důležitým aspektem je také skutečnost, že se díky rozsáhlému souboru údajů podařilo aktualizovat metody pro odhad výšky postavy a tělesné hmotnosti, které jsou nezbytné pro další antropologické analýzy.

Celkem bylo prezentováno 8 posterů pokrývající základní témata vývoje postkraniální kostry:

Ruff, C.B., Holt, B., Niskanen, M. & Sladek V. (2012) New techniques for estimating stature and body mass in European skeletal samples. American Journal of Physical Anthropology 147 (S54):254-254.

Sladek, V., Berner, M., Ruff, C., Sosna, D., Galeta, P., Veleminsky, P., Schuplerova, E., Hora, M., Roman, J. & Pankowska A. (2012) Human posteranial morphology: trends in the Central European Holocene record. American Journal of Physical Anthropology 147 (S54):271-271.

Holt, B., Ruff, C., Niskanen, M., Sladek, V., Garvin, H., Garofalo, E., Tompkins, D., Berner, M., Junno, J-A. & Vilkama, R. (2012) Postcranial robusticity trends in Europe across the last 30,000 years. American Journal of Physical Anthropology 147 (S54):167-167.

Niskanen, M., Ruff, C., Holt, B., Sladek, V., Berner, M., Garvin, H., Garofalo, E., Tompkins, D., Junno, J-A., Maijanen, H. et al. (2012) Temporal trends and regional difference in body size and shape of Europeans form the Late Pleistocene to recent times. American Journal of Physical Anthropology 147 (S54):224-224.

Berner, M., Sladek, V., Ruff, C., Holt, B.M., Niskanen, M., Galeta, P., Schuplerova, E., Hora, M., Roman, J., Garvin, H. M. et al. (2012) Variation in sexual dimorphism of postcranial robusticity and body proportions in European Holocene populations. American Journal of Physical Anthropology 147 (S54):98-98.

Farkasova, K., Sladek, V., Berner, M., Ruff, C., Holt, B., Niskanen, M., Sosna, D., Galeta, P., Schuplerova, E., Hora, M. et al. (2012) Past human manipulative behavior in the European Holocene as assessed through humeral asymmetry. American Journal of Physical Anthropology 147 (S54):142-142.

Agostini, G., Reedy, S., Holt, B., Ruff, C., Tompkins, D., Niskanen, M., Sladek, V., Berner, M., Garvin, H., Garofalo, E. et al. (2012) Age-related patterns in postcranial robusticity. American Journal of Physical Anthropology 147 (S54):80-81.

Tompkins, D.L., Holt, B., Ruff, C., Niskanen, M., Sladek, V. & Berner M. (2012) Mortality and stature in European antiquity. American Journal of Physical Anthropology 147 (S54):287-287.

(Program sekce, podrobnosti a abstrakta všech prezentací jsou zveřejněna v American Journal of Physical Anthropology 147 (S54)).

V současnosti pokračují týmy na přípravě publikací do prestižních zahraničních časopisů a souhrnné monografie. Některé z výsledků jsou již v tisku (Ruff et al. in press, American Journal of Physical Anthropology).

Mikrodisekční přístroje jsou postaveny na invertovaných laboratorních mikroskopech Olympus řady IX nebo CKX. Tím je umožněna jak mikrodisekce z parafínových a kryostatových řezů, cytospinů, nátěrů a pod., tak i mikrodisekce živých buněk z tkáňových kultur pro následná pozorování a kultivace – a to zcela sterilně. Navíc je možno pracovat i s archivními preparáty (vzorky z minulosti, které jsou zality v médiu a přikryty krycím sklem).
Laserový svazek pevnolátkového UV-A laseru používaný k vlastnímu řezání neohřívá vzorek a jeho vlnová délka 350 nm leží mimo absorpční oblast RNA a proteinů. Proto nedochází k tepelnému ani jinému poškození vzorků. Průměr svazku v ohnisku je při největším zvětšení menší než 1 um.
Více informací naleznete zde.

Umožňuje bezkontaktní laserovou mikromanipulaci až s 10 mikroskopickými objekty o velikosti 0,1 –200 um (s buňkami, bakteriemi apod.) najednou. S přístrojem CellManipulator lze třídit mikroskopické objekty a transportovat je na definovaná místa či studovat pohyb částic uvnitř živých organismů nebo procesy při interakci buněk. Lze měřit síly působící mezi objekty přesností až v řádu pikonewtonů či posuzovat pružnost buněčných membrán za různých podmínek (např. za působení různých látek). Ve spojení s UV laserem přístroje CellCut je možné navodit fúzi buněk či provádět mikrochirurgické operace.
Více informací naleznete zde.

Je dalším systémem postaveným na platformě invertovaného mikroskopu Olympus. Umožňuje velice přesnou manipulaci, selekci a následnou izolaci buněk z roztoku. Je vhodný pro práci zejména s buňkami kostní dřeně, krevními buňkami i s buněčnými kulturami nejrůznějšího původu včetně geneticky modifikovaných organismů. Dle potřeb uživatele a požadavků dané aplikace je možno volit plně manuální mód, semiautomatický i plně automatický mód sběru. Buňky lze selektovat jak volné v roztoku, tak i přisedlé k podkladu. Celý proces separace i následné izolace je řízený pomocí PC s možností průběžné kontroly celého procesu.
Více informací naleznete zde.

Další ročník proslulého přednáškového cyklu byl zahájen 1.3.2012 přednáškou Jaroslav Flegr: Pozor Toxo! Bližší informace o cyklu přednášek naleznete zde

Rostoucích vliv člověka na krajinu, změny klimatu a biologické invaze společně vedou k postupnému utváření nových biologických společenstev, kde zanikají některé původní interakce mezi druhy a vytvářejí se nové. Management ochrany přírody musí začít brát tyto změny v úvahu a jednotlivé invazní druhy posuzovat individuálně - některé bude nutno i nadále omezovat a likvidovat, na jiné však bude nutno nahlížet i jako na obohacení lokální biodiverzity a důležitý prvek fungování ekosystémů, ve kterých nepůvodní druhy nahradily ekosystémové služby druhů původních. V současné době však víme velmi málo o skutečném dopadu nepůvodních druhů v různých typech prostředí, a to jak na jednotlivé původní druhy, tak na celá společenstva a ekosystémy. Tuto mezeru se snaží zaplnit globálně zaměřená syntetická studie Petra Pyška, Vojtěcha Jarošíka a kolektivu autorů, která vznikla během tvůrčího pobytu obou pracovníků katedry ekologie a BÚ AV ČR u prof. P.E. Hulmeho na Lincoln University na Novém Zélandu.  Více na http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2486.2011.02636.x/abstract

Míra zasažení evropských států invazními druhy nejvíce závisí na populační hustotě a ekonomické prosperitě jednotlivých evropských států. Řešení problematiky biologických invazí proto vyžaduje mezioborovou spolupráci ekologů s vědci z oblasti sociálních a ekonomických věd. Část výsledků této spolupráce, kterou zprostředkoval nedávno skončený integrovaný projekt 6. rámcového evropského programu ALARM, shrnuje speciální číslo časopisu Global Ecology and Biogeography. Práce, na které se oba pracovníci katedry ekologie podíleli, předpovídá budoucí zasažení evropských regionů invazemi a ukazuje, že ani kdyby byl socioekonomický vývoj v Evropě v budoucnosti šetrnější vůči životnímu prostředí, problémy působené ivazními rostlinami to automaticky nezmírní. Více na http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/geb.2012.21.issue-1/issuetoc

Ilustrace: Invaze trav mají závažný dopad na diverzitu na mnoha místech světa, jak ukazuje snímek z Havajských ostrovů. Foto Petr Pyšek