Nabídka bakalářských a diplomových prací
Nabídka diplomových prací
Diplomové práce obhájené na našem pracovišti

Následující nabídka představuje vzorky a příklady možných témat, která se u nás dají dělat. Vůbec to ale není seznam vyčerpávající a je třeba ho brát spíš jen jako ukázku možného, než jako omezující výběr. Pravdou naopak je, že skoro s každým, kdo u nás začne studovat, nakonec téma vymýšlíme individuálně tak, aby bylo co nejzajímavější a pro konkrétního studenta co nejperspektivnější vzhledem k jeho představám a plánům - a zároveň v rámci bakalářské nebo diplomové práce proveditelné a užitečné.

Bakalářské práce

Bakalářské práce slouží primárně ke dvěma účelům. Tím prvním - a důležitějším - je teoretická a metodická příprava a zaučení k práci diplomové, protože to je ta část studia, kterou považujeme za opravdu důležitou, přínosnou a také skutečně zajímavou. Druhým účelem je pak získání bakalářského titulu.

Témata bakalářských prací ve většině případů logicky tvoří jakýsi prolog k diplomce. Představu o bakalářských pracích lze tedy celkem dobře získat tak, že se člověk podívá na témata diplomek a na bakalářské práce se bude dívat jako na úvody, zjednodušené verze a literární přehledy k nim. Přesto uvádíme několik poměrně obecných modelových bakalářských témat.

Biodiverzita autotrofních mikroorganismů rašeliništních mokřadů
Molekulární diverzita vybraného komplexu druhů rozsivek či zelených řas
Fenotypická plasticita experimentálních kultur modelových zelených řas
Biodiverzita a ekologie krásivek modelového území ve vztahu k acidifikačním a eutrofizačním antropogenním procesům
Biodiverzita šupinatých chrysomonád v planktonu aluviálních tůní modelového území
Půdní a aerofytické řasy vytipovaných přirozených biotopů Evropy (přirozené lesy a mokřadní ekosystémy střední Evropy/Balkánu, mikrobiotopy ventarol, ledových jam, krasových závrtů, atd.)
Rozšíření a diverzita druhů rodu Vaucheria v mokřadních ekosystémech České republiky
Dynamika tvaroprostoru u přírodních populací některých rodů krásivek a rozsivek
Molekulární diverzita a specifita fotobiontů lišeníků rodu Asterochloris
Aerofytické řasové nárosty na pískovcích a přeměněných horninách (studie biodiverzity v NP České Švýcarsko, KRNAPu a NP Šumava)

Diplomové práce:

Aktuálně vypsaná diplomová témata:

Vliv přívalových srážek a lokálních povodní na strukturu rašeliništního a prameništního mikrofytobentosu
Školitel: Jiří Neustupa

Krátkodobá a extrémní srážková maxima jsou typickým fenoménem středoevropské přírody. Cílem této výzkumné práce bude zjistit, zda a jakým způsobem ovlivňují tyto aperiodické a nepředvídatelné události strukturu přírodních společenstev rašeliništního fytobentosu. Předpokládáme například, že by extrémní srážkové události mohly střednědobě zvyšovat průměrné velikosti buněk společenstev, protože druhy s velmi malými buňkami mohou být snadněji vyplavovány, ale tuto hypotézu, jakož i některé další, je právě třeba testovat.

Diplomová práce bude zahrnovat nemalou část terénní práce; bude třeba průběžně sledovat několik lokalit minerotrofních a prameništních rašelinišť v Čechách; bezpečně zvládnout identifikaci bentických krásivek; být připraven(a) v případě potřeby vyrazit do sledovaných mokřadů povodním vstříc a v neposlední řadě pak získaná data správně zpracovat a vyhodnotit.


Skrytá diverzita a druhový koncept planktonní zlativky Uroglena
Školitel: Pavel Škaloud
Rod Uroglena (česky kulovinka) zahrnuje morfologicky velmi pohledné koloniální řasy tvořící slizovité kolonie několika desítek či stovek bičíkovců. Kolonie mohou dosahovat až 2 mm, a u některých druhů byla dokonce zaznamenána toxicita. Ačkoli se jedná o poměrně běžné zástupce planktonu rybníků, o jejich reálné diverzitě se neví téměř nic. To je zapříčiněno zejména jejich velmi obtížnou kultivací, která znemožňuje získání čistých kultur a následné molekulárně genetické analýzy.

Hlavním cílem diplomové práce bude postihnutí reálné genetické diverzity rodu Uroglena pomocí sofistikované metody single cell PCR. Tato metoda umožňuje získání molekulárních dat z nekultivovaných organismů. Práce bude sestávat z terénních odběrů (planktonní odběry jezer, rybníků, tůní, …., měření abiotických parametrů), laboratorní práce (izolace kolonií mikropipetovou metodou, mikrofotografie, molekulárně genetické analýzy) a fylogenetického zpracování získaných molekulárních dat.

Molekulární diverzita řasových endofytů vodních rostlin
Školitel: Pavel Škaloud
Zelená řasa rodu Chlorochytrium se vyznačuje unikátním výskytem ve stélkách vodních makrofyt (Lemna, Potamogeton, Elodea, Sphagnum). Jedná se tudíž o endofytický, možná i parazitický autotrofní organismus. Tradičně byly do tohoto rodu řazeny všechny zelené řasy vyskytující se ve stélkách vodních rostlin. Recentní molekulární analýza ale poukázala na existenci několika nezávislých linií endofytických řas, reprezentující odlišné rody.

Diplomová práce se proto bude soustředit na zkoumání téměř neznámé diverzity těchto zajímavých endofytických řas. Práce bude sestávat jak z terénních odběrů (sběr vodních rostlin z různých vodních prostředí, měření abiotických parametrů), tak laboratorní práce (izolace endofytů, jejich zpracování za účelem morfologické a molekulárně genetické analýzy).

Prostorová mikrostruktura fytobentosu rašelinných mokřadů - světlo jako klíčový faktor ovlivňující realizovanou niku druhů
Školitel: Jiří Neustupa
Velká prostorová heterogenita fytobentosu v rašeliništích je relativně nově poznaným a nejasným fenoménem. Možná vysvětlení zahrnují vliv faktorů spojených s šířením, kolonizací a lokálními extinkcemi, ale také nejrůznější fyzikální faktory. Tato práce se má soustředit právě na analýzu vlivu různého osvětlení konkrétních mikrolokalit v rašeliništích na prostorovou strukturu fytobentického společenstva. Práce bude sestávat ze spousty terénních rašeliništních aktivit (odběry, analýzy osvětlení, mření parametrů); identifikace sinic a řas a analýz dat (hodnocení potenciální ozářenosti, mnohorozměrné metody, prostorové analýzy).

Teplota prostředí a morfologická plasticita vodních protistů - kultury vs. přírodní populace
Školitel: Jiří Neustupa
Toto téma tu v zásadě představuje příklad široké a fascinující oblasti plastických reakcí protistních organismů na teplotu, jakožto jeden z nejvýznamnějších ekologických parametrů. Předpokládám, že taková práce by se evidentně týkala nějaké protistní skupiny a že by zahrnovala terénní výzkum, kultivace a analýzy tvaru.

Klonální plasticita krásivek – analýza struktury pomocí geometrické morfometriky a hledání určujících faktorů
Školitel: Jiří Neustupa

Příčiny a evoluční i ekologická dynamika klonální morfologické plasticity tj. tvarové variability populací s identickým genomem, jsou pro současnou biologii neobyčejným oříškem. Jednobuněčné řasy s fixním tvarem dospělých buněk a rychlou ontogenezí představují pro výzkum tohoto fenoménu velmi vhodné modelové organismy. Základními metodami pro popis morfologické plasticity jsou pak geometricko morfometrické analýzy, včetně rozkladů asymetrické variability buněk.

Diplomová práce bude pracovat s několika kmeny krásivek (Desmidiales, Zygnematophyceae) a pokusí se odpovědět na následující otázky:

1. Jak souvisí klonální plasticita kultivovaných populací s dostupností živin? Zvyšuje se plasticita při dusíkovém či fosforovém hladovění buněk?
2. Je tato plasticita „náhodná“, tj. j možné ji ve tvaroprostoru modelovat pomocí neutrálního modelu připomínajícího brownovský pohyb? Nebo lze vysledovat usměrněné trendy, které by bylo lze přičíst evolučně fixované adaptivní strategii druhů?


Microthamniales – záhadná a málo známá skupina sladkovodních a terestrických zelených řas
Školitel: Jiří Neustupa

Vláknité řasy rodu Microthamnion představují jednu z drobných záhad současné protistologie. V přírodě se s nimi je možné (okem mikroskopu) potkat poměrně často, například v rašeliništním fytobentosu nebo v půdních mikrobiálních společenstvech. Jejich variabilní morfologie navíc naznačuj, že tato primitivní mnohobuněčná linie třídy Trebouxiophyceae má zřejmě dosud neznámou vnitřní diverzitu.

Diplomová práce bude mít za cíl jakkoli a maximálně posunout současné, velmi malé znalosti o těchto protistních organismech. Zahrnovat tedy bude: něco málo přírodních odběrů, kultivace vzorků, izolace, práci s kulturami, experimentální kultivace, mikrofotografii, molekulární a fylogenetické analýzy, taxonomii.


Beta-diverzita fytobentosu na mikroměřítku: určující faktory a ekologický význam
Školitel: Jiří Neustupa

Prostorová variabilita společenstev mikroskopických eukaryot žijících v bentických sladkovodních mikrobiotopech patří stále k velmi málo prozkoumaným a nejasným fenoménům. Je nicméně známo, že vzdálenosti v řádech desítek centimetrů mohou v jednotlivých mokřadech korelovat s podstatnými změnami ve druhové struktuře mikrořasových společenstev. Není ovšem zatím známo, zda je tento fenomén typický pro všechny typy mokřadů, nebo zda existují biotopy s charakteristicky vysokou mírou beta-diverzity a naopak.

Diplomová práce se zaměří na porovnání mikroměřítkové beta-diverzity ve fytobentosu různých typů středoevropských rašelinišť s využitím modelové skupiny krásivek. Cílem bude identifikovat typické hodnoty beta-diverzity na měřítcích desítek centimetrů v rašeliništích vrchovištního typu (ombrotrofní lokality) i v prameništních a litorálních minerotrofních biotopech.

Práce bude zahrnovat nemálo terénní práce v podmínkách rašelinných mokřadů. Hlavním úskalím a nezbytnou podmínkou úspěchu bude dobré zvládnutí mikroskopické identifikace této mikrořasové skupiny. Podstatnou součástí bude také přiměřená statistická analýza dat tak, aby bylo možné získat na základě dat o struktuře společenstev potřebné interpretace a závěry.


Krásivkový monitoring ekologického stavu minerotrofních rašelinišť
Školitel: Jiří Neustupa

Krásivky (Desmidiales, Zygnematophyceae) jsou jednou z dominantních a druhově bohatých skupin fytobentosu rašeliništních mokřadů. Dynamika struktury jejich společenstev i výskyt jednotlivých druhů se využívají například pro stanovení tzv. NCV indexu, který indikuje ekologický stav a stabilitu jednotlivých lokalit. Data o významu a hodnotě většiny těchto biotopů v ČR nejsou dosud zjištěna. Stejně tak ovšem zatím není prozkoumáno obecnější chování tohoto indexu na úrovni jednotlivých lokalit a metaspolečenstev.

Diplomová práce bude tedy primárně sestávat z analýzy druhového složení a struktury krásivkových společenstev na vytipovaných modelových středoevropských rašeliništních lokalitách. Hlavním cílem práce bude identifikovat hodnoty a prostorovou dynamiku NCV indexu v rámci jednotlivých lokalit. Tím bude možné jednak stanovit jejich relativní význam pro regionální krásivkovou diverzitu i chování a stabilitu indexu ve vztahu k lokálním podmínkám.

Práce bude zahrnovat nemálo terénní práce v podmínkách rašelinných mokřadů. Hlavním úskalím a nezbytnou podmínkou úspěchu bude dobré zvládnutí mikroskopické identifikace této mikrořasové skupiny. Podstatnou součástí bude také přiměřená statistická analýza dat tak, aby bylo možné získat na základě dat o struktuře společenstev potřebné interpretace a závěry.

 

Algologické diplomové práce obhájené na katedře botaniky PřF UK (od roku 1931)

Autor Rok Téma DP
Woodard, K. 2013 Tvarová variabilita schránek rozsivek v rámci životního cyklu
stáhnout
Fialová, M. 2013 Ekologický pohled na morfologii rozsivek
stáhnout
Nováková, R. 2013 Autotrofní mikrobiální nárosty na jehlicích nahosemenných dřevin ve vztahu ke znečištění ovzduší
stáhnout
Poláčková, T. 2013 Bilaterální asymetrie krásivkových společenstev, fenomény na úrovni populací a komplexita buněk
stáhnout
Vančurová, L. 2012 Diverzita fotobiontů ve stélkách lišejníků rodu Stereocaulon (Lecanoromycetes, Ascomycota)
stáhnout
Procházková, K. 2012 Diverzita a druhový koncept u komplexu Vischeria/Eustigmatos (Eustigmatophyceae)
stáhnout
Kreidlová, J. 2012 Synura echinulata (Synurales) - tvarová variabilita křemičitých šupin přírodních populací závislá na faktorech prostředí; doprovodné druhy křem. chrysomonád
stáhnout
Štifterová, A. 2012 Struktura společenstev a diverzita kortikolních řas v mikro- a mesoměřítku
stáhnout
Svoboda, P. 2012 Rozšíření, diverzita a ekologie bentických krásivek na lokálním prostorovém měřítku
stáhnout
Řídká, T. 2012 Biogeografie a specifita fotobiontů rodu Asterochloris
stáhnout
Ryšánek, D. 2012 Biogeografie, diverzita a substrátová specificita aeroterestrické zelené řasy rodu Klebsormidium (Streptophyta)
stáhnout
Fišerová, M. 2012 Ultrastruktura eustigmatofytních řas
stáhnout
Bestová, H. 2012 Fylogenetická struktura společenstev krásivek
stáhnout
Hodačová A. 2011 Sinice spojené se stromatolitovými biofilmy v německém potoce Westerhöfer
stáhnout
Urbánková P. 2011 Molekulární variabilita a rozšíření druhového komplexu Frustulia rhomboides (Bacillariophyceae)
stáhnout
Nemjová K. 2009 Molekulárna fylogenetika a geometrická morfometrika aerofytických zelených rias komplexu Coccomyxa/Pseudococcomyxa s.l.
stáhnout
Pichrtová M. 2009 Tvarová dynamika křemičitých struktur u modelových populací chrysomonád (Synurophyceae)
stáhnout
Kynčlová A. 2009 Revize komplexu Synura petersenii Korshikov (Synurophyceae, Heterokontophyta) na základě syntézy molekulárních a morfologických dat
stáhnout
Svátková R. 2009 Vliv intenzivní turistiky na fytobentos horských vrchovišť
stáhnout
Pažoutová M. 2008 Druhový koncept a molekulární diverzita čeledi Radiococcaceae (Chlorophyta)
stáhnout
Hodač L. 2007 Geometrická morfometrika při studiu populační dynamiky a ekologie rodu Pediastrum v eutrofních vodních nádržích
stáhnout
Veselá J. 2007 Ekologie a rozšíření sinic a řas malých vodních toků v NP České Švýcarsko
stáhnout
Řezáčová M. 2005 Sezónní dynamika a ekologie chrysomonád s křemitými šupinami (Chrysophyceae, Synurophyceae)
stáhnout
Šťastný J. 2005 Diverzita a ekologie krásivek ve vybraných oblastech České republiky
stáhnout
Škaloud P. 2004 Aero-terestrické sinice a řasy ventarol NPP Borečský vrch
stáhnout
Ošlejšková L. 2004 Morfologie a ultrastruktura vybraných zástupců rodů Kentrosphaera a Chlorella s.l. (Trebouxiophyceae)
Šejnohová L. 2003 Sinice a řasy slepých ramen Vltavy v I. zóně Šumavského národního parku "Vltavský luh" a taxonomicko-ultrastrukturní studie vybraných trichálních řas
Nováková S. 2000 Řasy tůní krkonošských subalpinských rašelinišť
Neustupa J. 1999 Půdní algoflóra význačných lokatlit přírodního parku Džbán
Kylbergerová M. 1998 Fytoplankton polabských a lužnických tůní
Šubertová V. 1996 Druhové složení fytoplanktonu dolního toku Vltavy a jeho dynamika v průběhu vegetační sezony 1995
Ambrožová J. 1995 Kvalita a kvantita fytoplanktonu Černého a Čertova jezera v letech 1992-1994
Štolová Y. 1995 Submikroskopická struktura tří druhů kokálních zelených řas
Horáčková M. 1994 Rozsivky SPR Řežabinec a Řežabinecké tůně
Vopařil K. 1994 Bioassay - test toxicity na zeleném bičíkovci
Šimek O. 1992 Krásivky státní přírodní rezervace Řežabinec
Gutzer M. 1991 Řasy slaných půd Žatecka
Štefanová I. 1990 Submikroskopická struktura volně žijících bičíkovců (Euglena gracilis a Chlamydomonas geitleri)
Žabová I. 1987 Infračervená spektroskopie acetorezistentních zbytků Auxenochlorella protothecoides  (Krueger) Kalina et Punč. (Chlorococcales, Chlorophyceae) a srovnání s příbuznými taxony
Selingerová Š. 1986 Nárostové řasy a jejich výskyt v soustavě zbraslavských tůní
Švejchová L. 1985 Životní cyklus a morfologická struktura chlorokokální řasy Kentrosphaera sp.
Žďárská M. 1985 Lyofilizace a zmrazení pro dlouhodobé uchovávání řasových kultur
Hubatková E. 1985 Adaptabilita zeleného bičíkovce Dunaliella acidophila (Kalina) Masjuk v živných roztocích různého chemického složení
Žárský V. 1982 Životní cyklus dvou homothalických zástupců rodu Chlamydomonas
Maxa K. 1979 Příspěvek k poznání flóry blatenských rybníků
Vychytilová J. 1976 Řasy frahelžských rybníků
Smrž P. 1976 Řasy a houby několika vybraných rybníků na Třeboňsku
Havránková M. 1974 Taxonomie a ultrastruktura rodu Coellastrella (Chlorococcales)
Kováčik L. 1974 Taxonomický prehlad rodu Tetraedron (Chlorococcales)
Berger J. 1973 Dezintegrace buněk některých druhů r. Chlorella z axenických kultur
Shaaban Ahmed S. 1972 Vliv výtažků ze sedimentů Slapské údolní nádrže na růst některých planktonních řas
Nováková L. 1971 Půdní řasy z několika aridních lokalit v Súdánu
Jarešová J. 1970 Fytoplankton Hostivařské přehrady v letech 1968 – 1969
Desortová B. 1968 Půdní řasy některých alpinských a tundrových půd
Sodomková M. 1967 Taxonomický přehled rodu Coelastrum (Chlorococcales)
Lukavský J. 1966 Provzdušňování vodárenských nádrží
Žilka M. 1965 Rozsivky a ostatní řasová flóra státní přírodní rezervace Hrabanovská Černava (střední Polabí)
Marek O. 1965 Kultivace řas a jejich využití ve vyučování na střední všeobecně vzdělávací škole
Nováková M. 1964 Asterococcus a příbuzné rody tetrasporálních řas
Švorcová L. 1962 Význam řas ve vodárenské praxi
Řeháková H. 1962 Ontogenese a systematika rodu Oocystis A. Braun
Matulová D. 1961 Vliv detergentů na vodní mikrofloru
Babická J. 1961 Ontogenese a systematika rodu Ankistrodesmus Corda
Hindák F. 1959 Príbuzenské vzťahy medzi kokkálnymi a trichálnymi zelenými riasami
Kácha A. 1959 Fytoedafon našich přirozených i zemědělských půd
Sulek J. 1959 Rod Pediastrum Meyen v ČSR
Kašlíková A. 1958 Mikroflora otevřených koupališť
Černochová Š. 1957 Variabilita a ontogenese rodu Pandorina Bory
Javornický P. 1957 Revise metod pro zjišťování kvantity fytoplanktonu
Popovský J. 1957 Rostlinný bentos Vltavy a jeho význam pro samočištění
Perman J. 1957 Řasová flora některých dystrofních vod v Jizerských horách
Kedziera T. 1957 Horizontální rozmístění fytoplanktonu v údolní nádrži na řece Želivce
Kubík V. 1956 Vertikální zonace fytoplanktonu v údolní přehradě Sedlice na řece Želivce
Vinniková A. 1956 Fytoplankton dvou severočeských rybníků
Portová E. 1954 Zonace fytoplanktonu vltavské vody a její význam pro samočištění a reaeraci
Komárek J. 1954 Vliv hnojení rybníků na produkci fytoplanktonu
Juriš Š. 1954 Zimný a jarný fytoplankton niektorých rybníkov a toní okolia Prahy
Bejrová M. 1950 Kultivace flagellátů v saprobním prostředí
Pokorný B. 1937 Zákonitosti rozmnožování Protozoí v umělých kulturách
Schmeykal G. 1931 Das Plankton der Moldau im Gebiet von Prag in den Jahren 1928-1931
 

 

 

 





Datum poslední aktualizace:
Copyright © Pavel Škaloud
English