Nabídka bakalářských a diplomových prací
Nabídka diplomových prací
Diplomové práce obhájené na našem pracovišti

Následující nabídka představuje vzorky a příklady možných témat, která se u nás dají dělat. Vůbec to ale není seznam vyčerpávající a je třeba ho brát spíš jen jako ukázku možného, než jako omezující výběr. Pravdou naopak je, že skoro s každým, kdo u nás začne studovat, nakonec téma vymýšlíme individuálně tak, aby bylo co nejzajímavější a pro konkrétního studenta co nejperspektivnější vzhledem k jeho představám a plánům - a zároveň v rámci bakalářské nebo diplomové práce proveditelné a užitečné.

Bakalářské práce
Bakalářské práce slouží primárně ke dvěma účelům. Tím prvním - a důležitějším - je teoretická a metodická příprava a zaučení k práci diplomové, protože to je ta část studia, kterou považujeme za opravdu důležitou, přínosnou a také skutečně zajímavou. Druhým účelem je pak získání bakalářského titulu.

Témata bakalářských prací ve většině případů logicky tvoří jakýsi prolog k diplomce. Představu o bakalářských pracích lze tedy celkem dobře získat tak, že se člověk podívá na témata diplomek a na bakalářské práce se bude dívat jako na úvody, zjednodušené verze a literární přehledy k nim. Přesto uvádíme několik poměrně obecných modelových bakalářských témat.

•	Biodiverzita autotrofních mikroorganismů rašeliništních mokřadů
•	Molekulární diverzita vybraného komplexu druhů rozsivek či zelených řas
•	Fenotypická plasticita experimentálních kultur modelových zelených řas
•	Biodiverzita a ekologie krásivek modelového území ve vztahu k acidifikačním a eutrofizačním antropogenním procesům
•	Biodiverzita šupinatých chrysomonád v planktonu aluviálních tůní modelového území
•	Půdní a aerofytické řasy vytipovaných přirozených biotopů Evropy (přirozené lesy a mokřadní ekosystémy střední Evropy/Balkánu, mikrobiotopy ventarol, ledových jam, krasových závrtů, atd.)
•	Rozšíření a diverzita druhů rodu Vaucheria v mokřadních ekosystémech České republiky
•	Dynamika tvaroprostoru u přírodních populací některých rodů krásivek a rozsivek
•	Molekulární diverzita a specifita fotobiontů lišeníků rodu Asterochloris
•	Aerofytické řasové nárosty na pískovcích a přeměněných horninách (studie biodiverzity v NP České Švýcarsko, KRNAPu a NP Šumava)

Diplomové práce:

Prostorová mikrostruktura fytobentosu rašelinných mokřadů - světlo jako klíčový faktor ovlivňující realizovanou niku druhů Školitel: Jiří Neustupa

Velká prostorová heterogenita fytobentosu v rašeliništích je relativně nově poznaným, fascinujícím a nejasným fenoménem. Možná vysvětlení zahrnují vliv faktorů spojených s šířením, kolonizací a lokálními extinkcemi, ale také nejrůznější fyzikální faktory. Tato práce se má soustředit právě na analýzu vlivu různého osvětlení konkrétních mikrolokalit v rašeliništích na prostorovou strukturu fytobentického společenstva. Práce bude sestávat ze spousty terénních rašeliništních aktivit (odběry, analýzy osvětlení, mření parametrů); identifikace sinic a řas a analýz dat (hodnocení potenciální ozářenosti, mnohorozměrné metody, prostorové analýzy).

Tvarová dynamika křemičitých šupin u modelových populací chrysomonád (Synurophyceae) Školitelka: Yvonne Němcová

Chrysomonády s křemičitými šupinami představují významné bioindikátory recentního i fosilního prostředí. Jednotlivé druhy lze určit především na základě křemičitých struktur pozorovaných v transmisním nebo rastrovacím elektronovém mikroskopu. Poměrně málo je zatím známo o variabilitě křemičitých struktur v závislosti na faktorech prostředí či dynamice populace. Práce bude zahrnovat izolaci a kultivaci klonální populace. Morfologická dynamika tvaru šupin v závislosti na změnách podmínek prostředí (např. teplota, pH, konduktivita, koncentrace živin a křemíku) bude studována pomocí metod geometrické morfometriky. Cílem diplomové práce by mělo být zhodnocení variability šupin u studované populace. Znalost variability šupin u konkrétních taxonů je zásadní z hlediska využití chrysomonád v paleoekologiii a pro bioindikace, kdy je často nutné správně určit druh na základě jediné nalezené šupiny.

Druhový koncept autosporinních zelených kokálních řas Školitel: Pavel Škaloud

Při studiu terestrických ekosystémů se člověk velmi často setká s blíže neurčitelnými kokálními zelenými řasami malých velikostí, které obsahují jeden či několik chloroplastů. Tyto řasy, jejichž velikost dosahuje maximálně 15 μm, jsou charakteristické malým množstvím morfologických znaků, potřebných pro jejich úspěšnou determinaci. Některé zelené řasy obsahující pyrenoid (např. rod Chlorella) jsou fylogeneticky poměrně dobře prozkoumány, to se již ale nedá říci o jiných autosporinních řasách (patřících např. do rodů Muriella, Mychonastes či Auxenochlorella), jejichž druhová či rodová charakteristika se zdá být nedostatečná. Jedná se o diplomovou práci spíše laboratorního zaměření, jejímž cílem by byla detailní morfologická i fylogenetická studie izolovaných jednodruhových kultur problematického zařazení. Morfologie chloroplastů by byla studována pomocí konfokálního mikroskopu, umožňujícího přesnější zachycení struktury a počtu chloroplastů. Fylogenetické vztahy této skupiny řas by byly studovány sekvenováním genů pro 18S rRNA či ITS oblasti.

Ekologie rodu Micrasterias - metody geometrické morfometriky v ekologickém a populačním výzkumu Školitel: Jiří Neustupa

Krásivky rodu Micrasterias patří k významným bioindikátorům biodiverzity mokřadních biotopů - a také k nejkrásnějším rostlinným organismům vůbec. Geometrická morfometrika nám v současnosti poskytuje fascinující nástroj, jak jejich komplikované a komplexní tvary využít pro výzkum populační ekologie, reakcí na významné environmentální faktory, ontogeneze i evoluční dynamiky. Diplomová práce bude spočívat v systematickém sledování vybraných mokřadních lokalit a jejich biodiverzity ve vztahu k morfologické dynamice významných druhů rodu Micrasterias studované pomocí metod geometrické morfometriky.

Ekologie, sezónní dynamika a biodiverzita chrysomonád s křemičitými šupinami Školitelka: Yvonne Němcová

Chrysomonády s křemičitými šupinami se vyskytují především na lokalitách s neutrálním až mírně kyselým pH a nižší vodivostí. Tyto podmínky splňují především aluviální tůně a rybníky (rybníčky) nacházející se mimo zemědělsky využívanou krajinu. Cílem diplomové práce je zachycení biodiverzity a autekologie chrysomonád na modelových lokalitách a sledování sezónní dynamiky vybraných druhů (práci lze případně rozšířit o ultrastrukturální studii izolované populace). Předpokládá se rutinní práce s elektronovým mikroskopem, zvládnutí determinace chrysomonád na základě morfologie šupin, zhodnocení dat pomocí mnohorozměrných analýz (metod), interpretace ekologických dat.

Vliv parametrů prostředí na prostorovou strukturu chloroplastu řas Školitel: Pavel Škaloud

Struktura chloroplastu je u mnohých skupin řas jedním z důležitých morfologických znaků, sloužících k jejich úspěšné determinaci. Ve světelném mikroskopu je možné pozorovat strukturu chloroplastu pouze u jednoduchých typů. Moderní metoda konfokální mikroskopie však již umožňuje sledovat morfologii či ontogenezi chloroplastů s komplikovanou strukturou. Cílem diplomové práce by měla být studie morfologie chloroplastů u vybraných rodů zelených řas s komplikovaně utvářenýcm chloroplastem (např. rody Kentrosphaera, Dictyochloropsis, Dictyococcus či jiné) a její změna v závislosti na rozdílných hodnotách parametrů prostředí (zajímavá by např. mohla být studie vlivu intenzity či povahy osvětlení - difúzní, bodové).

Dynamika biodiverzity epilitických nárostových sinic a řas torentikolních úseků vodních toků Školitel: Jiří Neustupa

Problematikou, jejíž řešení nás zajímá, je tzv. beta-diverzita sinic a řas. Jinak řečeno, druhová rozmanitost v ekosystému ve vztahu k nějakému gradientu. V našem případě je ekosystémem horská bystřina a gradientem klesající nadmořská výška - tedy vzdálenost od prameniště a logicky obvykle i zvyšující se průtok vody a také koncentrace organických látek i minerálních živin ve vodě. Problémy k řešení v rámci diplomové práce jsou následující: zjistit charakter změn druhového složení podél několika vytipovaných torentikolních úseků, charakterizovat velikost smysluplného měřítka pro dynamiku druhového složení (kolik variability druhového složení se mění v závislosti na mikrobiotopech v řádu centimetrů, kolik v řádu metrů a kolik v měřítku celého toku v řádu kilometrů?). Diplomová práce by obnášela mnoho terénní práce, zvládnutí determinace - hlavně bentických rozsivek a nárostových zelených řas - a zvládnutí metod interpretace ekologických dat.

Uspořádání mikrofibril v celulózních buněčných stěnách řas Školitelka: Yvonne Němcová

Celulóza je obecně považována za nejhojnější makromolekulu na Zemi. Kromě cévnatých rostlin syntetizuje celulózu množství bakteriálních druhů (včetně sinic), houby a určité skupiny řas. Celulóza představuje extracelulární polysacharid a s výjimkou bakterií je součástí buněčné stěny. Celulózní mikrofibrila je produkována enzymatickým komplexem (terminální komplex) v plasmatické membráně a její tloušťka závisí na uspořádání částic terminálního komplexu. Zatímco u některých řas jsou mikrofibrily v buněčné stěně uspořádány náhodně, u jiných tvoří přesné alternující vrstvy (Oocystis). Cílem diplomové práce bude ověřit polysacharidové složení mikrofibril u vybraných modelových organismů (zlatosol-celulázové komplexy) a dále srovnat jejich tvar, tloušťku a uspořádání v buněčné stěně. Přepokládá se zvládnutí experimentální kultivace, metodiky izolace a extrakce mikrofibril, rutinní práce s elektronovým mikroskopem.

Biodiverzita sinic a řas termálních pramenů na území ČR a SR Školitel: Pavel Škaloud

Termální prameny představují velice zajímavou lokalitu pro studium řasové flóry. Na těchto lokalitách v průběhu roku teplota nikdy neklesá pod bod mrazu a jsou tak vytvořeny unikátní podmínky pro rozvoj zajímavých teplomilných druhů sinic a řas. Cílem diplomové práce bude průzkum biodiverzity sinic a řas na vytipovaných lokalitách na území Slovenské Republiky (přirozené termální nádrže - např. lokalita Kráter u obce Vyšné Ružbachy) či ČR (např. termální radioaktivní prameny u obce Jáchymov), na který by navazovala ekologická studie sledovaných parametrů prostředí, popřípadě detailní studie několika zajímavých nalezených druhů.

Bioindikace environmentálních faktorů v tekoucích vodách pomocí druhových komplexů bentických rozsivek Školitel: Jiří Neustupa

Rozsivky jsou skupinou taxonomicky neobyčejně komplikovanou. Variabilita některých druhových komplexů (příkladem může být např. komplex Eunotia tenella/Eunotia exigua) koreluje s důležitými parametry prostředí jako je třeba pH či koncentrace živin. Diplomová práce by se měla zabývat rozborem fenotypické plasticity vytipovaného rozsivkového komplexu v přírodním prostředí (např. v tekoucích vodách NP České Švýcarsko či NP Šumava) ve vztahu k abiotickým ekologickým parametrům. Cílem je vytvoření modelu závislosti fenotypické plasticity na změnách konkrétních faktorů tak, aby ho bylo možné využít pro bioindikační studie při biomonitoringu a v paleoekologii.

Morfologická variabilita pancíře u sladkovodních obrněnek rodu Peridinium Školitel: Pavel Škaloud

Jednotlivé druhy obrněnek rodu Peridinium se tradičně určují podle tvaru destiček, ze kterých je tvořen obal jejich buňky. Velmi málo se však ví o variabilitě těchto struktur v rámci jednoho druhu. Základem diplomové práce by měla být úspěšná kultivace několika populací rodu Peridinium z přírodního materiálu a následná experimentální práce s izolovanými kulturami - sledování variability tvaru destiček pomocí fluorescenční a konfokální mikroskopie, shodnocení tvarové variability pomocí metod geometrické morfometriky a molekulární studie izolovaných kmenů (ověření používaných  morfologických znaků při determinaci druhů rodu Peridinium).

Experimentální morfologie kokálních zelených řas - ontogeneze, reakční norma, populační dynamika Školitel: Jiří Neustupa

Geometrická morfometrika - a to jak obrysové, tak landmarkové metody - nám v současnosti otevírá zcela nové možnosti výzkumu dynamiky a evoluce tvarů i tvaroprostorů modelových klonálních populací organismů. Výzkum v této oblasti do budoucna může přinést podstatné znalosti týkající se evoluce fenotypů.Práce bude zahrnovat experimentální kultivaci modelových kmenů, výzkum fenotypické plasticity i srovnávání tvaroprostorů monosporických klonálních kultur. Tato diplomová práce je vhodná pro někoho, kdo se nebojí abstraktního myšlení, je dostatečně ambiciózní a nebude mu vadit, že je to práce v "baráku" bez terénního výzkumu v přírodě.

Ekologie a ontogeneze aerofytické vláknité zelené řasy Prasiola crispa Školitel: Jiří Neustupa

Zelená řasa Prasiola crispa je dominantní součástí řasových synuzií porůstajících půdní povrchy na extrémně nitrofilních biotopech. Vyskytuje se např. v hnízdech tučňáků v Antarktidě, ale také na bázích stromů poblíž cest v pražských parcích. P. crispa má poměrně komplikovaný životní cyklus zahrnující kokální, nevětvené trichální i makroskopické pseudoparenchymatické formy. Cílem diplomové práce bude výzkum ekologických faktorů ovlivňujících výskyt a ontogenezi této řasy a srovnání dynamiky populací na ekologicky odlišných lokalitách. Experimentální část práce bude tvořit studium ultrastruktury a jejích změn v průběhu životního cyklu.

Sinice a řasy akvarijních nádrží Školitel: Pavel Škaloud

V tropických sladkovodních akvarijních nádržích se vyskytuje velké množství a řas, kterým se však v současné době nikdo z algologů detailně nevěnuje. Přitom lze velmi pravděpodobně ve sladkovodních akváriích najít mnohé velmi zajímavé druhy řas (ruduchy, vláknité zelené řasy, řasy rodu Coleochaete), které jsou v přírodě poměrně velmi vzácné a o jejichž nálezech panuje mezi akvaristy čilá laická diskuse. Cílem práce by byla floristická studie pravděpodobně velkého množství sladkovodních akvárií (pravděpodobně v Praze - návštěvy akvaristik a odběry vzorků, což samo o sobě může představovat zajímavou a dobrodružnou činnost) a následné zhodnocení dat pomocí mnohorozměrných analýz (výskyt řas v závislosti na intenzitě osvětlení, velikosti nádrže, pH, stářím nádrže atd.).

Řasové nárosty na jehlicích v NP Šumava (nebo i jinde...) a jejich význam pro bioindikaci čistoty ovzduší Školitel: Jiří Neustupa

Aerofytické nárosty zelených řas na jehlicích smrků, borovic a jedlí jsou poměrně novým a dosud jen velmi málo prozkoumaným ekologickým fenoménem. Jejich výskyt pozitivně koreluje s koncentracemi oxidů dusíku v ovzduší, ale přesnější znalosti o ekologických faktorech ovlivňujících jejich výskyt a druhové složení chybí. Řasové nárosty negativně ovlivňují životnost jehlic a zároveň mají značný potenciál jako bioindikátory čistoty ovzduší. Diplomová práce bude zahrnovat studium výskytu a kvantit řasových nárostů na jehlicích různých druhů dřevin v obou vybraných územích. Zároveň bude studován vliv faktorů prostředí na jejich druhové složení a na fenotypovou dynamiku jednotlivých populací (obrysové metody geometrické morfometriky). Lze předpokládat, že řada nalezených druhů bude zajímavým a perspektivním objektem taxonomicky zaměřeného studia.

Životní cykly zástupců třídy Trentepohliophyceae (Chlorophyta) v přírodních populacích a v kulturách Školitel: Jiří Neustupa

Zelené řasy z třídy Trentepohliophyceae patří mezi hlavní zástupce aerofytických řasových synuzií. Hlavní oblastí výskytu těchto řas jsou rovníkové biomy tropických deštných lesů, řada druhů se však vyskytuje i v temperátní Evropě. V rámci skupiny bylo popsáno více než 150 druhů v několika rodech, ale díky neznalosti pohlavního rozmnožování, ontogeneze a variability zůstává přijatelný druhový koncept i systematika skupiny zcela nejasná. Cílem diplomové práce by měla být izolace několika druhů z přírodního materiálu (z tropů i ze střední Evropy), studium variability trentepohlií v kulturách, pozorování pohlavního i nepohlavního rozmnožování s cílem rekonstrukce životního cyklu vybraných druhů a jejich taxonomické zpracování. Studium přírodních populací bude zaměřeno na výzkum biodiverzity zástupců této skupiny u nás a na sledování jejich ontogenetických cyklů in situ.

Sinice a řasy mokřadů NPR Břehyně-Pecopala Školitel: Jiří Neustupa

Diplomová práce zaměřená na biodiverzitu jednoho z nejcennějších mokřadních území střední Evropy (mj. Ramsarský mokřad, biogenetické centrum Rady Evropy). Dosavadní algologické výzkumy naznačují, že se jedná o jedno z hlavních center druhové rozmanitosti sinic a řas u nás. Území se vyznačuje značnou variabilitou biotopů od rákosin až po kyselá rašeliniště a podmáčené smrčiny. V rámci DP předpokládáme detailní průzkum vymezené části rezervace s komplexním zahrnutím diverzity mikrobiotopů. Práci bude možné variantně zaměřit na detailní zpracování některé ze skupin (zelené vláknité řasy, Desmidiales, Chrysophyceae, aj.) nebo se snažit postihnout celou šíři řasové diverzity v území.

Prostorová struktura řasových nárostů ve sladkovodních lentických ekosystémech Školitel: Jiří Neustupa

Práce zaměřená na ekologii řasových společenstev; bude zahrnovat systematické studium transektů modelovou lokalitou (např. zarůstající kanály a tůně v NPR Břehyně-Pecopala). Výzkum by měl zahrnovat odběry z transektu pro studium horizontální heterogenity druhového složení - a tj. pro zjištění dynamiky řasové biodiverzity v závislosti na ploše, abiotických ekologických faktorech i související vegetaci. Druhová identifikace by měla zahrnovat všechny řasové skupiny s důrazem na dominantní složky (zejména vláknité zelené řasy a Xanthophyceae, rozsivky, aj.)

Ekologie a biodiverzita řasových společenstev pískovcových stěn v NP České Švýcarsko Školitel: Jiří Neustupa

Pískovcové skalní stěny hostí mohutné slizové nárosty tvořené zejména zelenými kokálními řasami a sinicemi. Obě tyto skupiny jsou taxonomicky obtížné a ekologie těchto společenstev (vztah k abiotickým faktorům - vlhkost, světlo, expozice a charakter substrátu, aj., sezónní dynamika, prostorová variabilita) byla dosud jen velmi málo zkoumána. Diplomová práce bude obsahovat kultivaci a determinaci řas ze sbíraného materiálu a syntézu a interpretaci výsledků výzkumu biodiverzity s ekologickými daty měřenými v terénu. Lze předpokládat, že celá řada nalezených taxonů bude zajímavým a perspektivním objektem taxonomicky zaměřeného studia.

Horizontální variabilita společenstev půdních sinic a řas Školitel: Jiří Neustupa

Sinice a řasy jsou důležitou složkou půdních ekosystémů. Největších kvantit dosahují v nejsvrchnějším půdním horizontu v závislosti na intenzitě světla. Jejich ekologie - a to zejména na úrovni řasových synuzií či společenstev je však jen velmi málo známa. Současné znalosti o horizontální variabilitě půdních řasových synuzií zahrnující např. problematiku stanovení tzv. miniareálu či zjišťování vlivu vegetačního pokryvu na synuzie půdních řas jsou jen velmi omezené. Diplomová práce bude zahrnovat výzkum druhového složení půdních sinic a řas ve vzorcích odebíraných podél transektů na různých škálách a testování vlivu geografické vzdálenosti i parametrů prostředí na druhové složení.

 

Algologické diplomové práce obhájené na katedře botaniky PřF UK (od roku 1931)

Autor	Rok	Téma DP
Vančurová, L.	2012	Diverzita fotobiontů ve stélkách lišejníků rodu Stereocaulon (Lecanoromycetes, Ascomycota)
Procházková, K.	2012	Diverzita a druhový koncept u komplexu Vischeria/Eustigmatos (Eustigmatophyceae)
Kreidlová, J.	2012	Synura echinulata (Synurales) - tvarová variabilita křemičitých šupin přírodních populací závislá na faktorech prostředí; doprovodné druhy křem. chrysomonád
Štifterová, A.	2012	Struktura společenstev a diverzita kortikolních řas v mikro- a mesoměřítku
Svoboda, P.	2012	Rozšíření, diverzita a ekologie bentických krásivek na lokálním prostorovém měřítku
Řídká, T.	2012	Biogeografie a specifita fotobiontů rodu Asterochloris
Ryšánek, D.	2012	Biogeografie, diverzita a substrátová specificita aeroterestrické zelené řasy rodu Klebsormidium (Streptophyta)
Fišerová, M.	2012	Ultrastruktura eustigmatofytních řas
Bestová, H.	2012	Fylogenetická struktura společenstev krásivek
Urbánková P.	2011	Molekulární variabilita a rozšíření druhového komplexu Frustulia rhomboides (Bacillariophyceae)
Nemjová K.	2009	Molekulárna fylogenetika a geometrická morfometrika aerofytických zelených rias komplexu Coccomyxa/Pseudococcomyxa s.l.
Pichrtová M.	2009	Tvarová dynamika křemičitých struktur u modelových populací chrysomonád (Synurophyceae)
Kynčlová A.	2009	Revize komplexu Synura petersenii Korshikov (Synurophyceae, Heterokontophyta) na základě syntézy molekulárních a morfologických dat
Svátková R.	2009	Vliv intenzivní turistiky na fytobentos horských vrchovišť
Pažoutová M.	2008	Druhový koncept a molekulární diverzita čeledi Radiococcaceae (Chlorophyta)
Hodač L.	2007	Geometrická morfometrika při studiu populační dynamiky a ekologie rodu Pediastrum v eutrofních vodních nádržích
Veselá J.	2007	Ekologie a rozšíření sinic a řas malých vodních toků v NP České Švýcarsko
Řezáčová M.	2005	Sezónní dynamika a ekologie chrysomonád s křemitými šupinami (Chrysophyceae, Synurophyceae)
Šťastný J.	2005	Diverzita a ekologie krásivek ve vybraných oblastech České republiky
Škaloud P.	2004	Aero-terestrické sinice a řasy ventarol NPP Borečský vrch
Ošlejšková L.	2004	Morfologie a ultrastruktura vybraných zástupců rodů Kentrosphaera a Chlorella s.l. (Trebouxiophyceae)
Šejnohová L.	2003	Sinice a řasy slepých ramen Vltavy v I. zóně Šumavského národního parku "Vltavský luh" a taxonomicko-ultrastrukturní studie vybraných trichálních řas
Nováková S.	2000	Řasy tůní krkonošských subalpinských rašelinišť
Neustupa J.	1999	Půdní algoflóra význačných lokatlit přírodního parku Džbán
Kylbergerová M.	1998	Fytoplankton polabských a lužnických tůní
Šubertová V.	1996	Druhové složení fytoplanktonu dolního toku Vltavy a jeho dynamika v průběhu vegetační sezony 1995
Ambrožová J.	1995	Kvalita a kvantita fytoplanktonu Černého a Čertova jezera v letech 1992-1994
Štolová Y.	1995	Submikroskopická struktura tří druhů kokálních zelených řas
Horáčková M.	1994	Rozsivky SPR Řežabinec a Řežabinecké tůně
Vopařil K.	1994	Bioassay - test toxicity na zeleném bičíkovci
Šimek O.	1992	Krásivky státní přírodní rezervace Řežabinec
Gutzer M.	1991	Řasy slaných půd Žatecka
Štefanová I.	1990	Submikroskopická struktura volně žijících bičíkovců (Euglena gracilis a Chlamydomonas geitleri)
Žabová I.	1987	Infračervená spektroskopie acetorezistentních zbytků Auxenochlorella protothecoides  (Krueger) Kalina et Punč. (Chlorococcales, Chlorophyceae) a srovnání s příbuznými taxony
Selingerová Š.	1986	Nárostové řasy a jejich výskyt v soustavě zbraslavských tůní
Švejchová L.	1985	Životní cyklus a morfologická struktura chlorokokální řasy Kentrosphaera sp.
Žďárská M.	1985	Lyofilizace a zmrazení pro dlouhodobé uchovávání řasových kultur
Hubatková E.	1985	Adaptabilita zeleného bičíkovce Dunaliella acidophila (Kalina) Masjuk v živných roztocích různého chemického složení
Žárský V.	1982	Životní cyklus dvou homothalických zástupců rodu Chlamydomonas
Maxa K.	1979	Příspěvek k poznání flóry blatenských rybníků
Vychytilová J.	1976	Řasy frahelžských rybníků
Smrž P.	1976	Řasy a houby několika vybraných rybníků na Třeboňsku
Havránková M.	1974	Taxonomie a ultrastruktura rodu Coellastrella (Chlorococcales)
Kováčik L.	1974	Taxonomický prehlad rodu Tetraedron (Chlorococcales)
Berger J.	1973	Dezintegrace buněk některých druhů r. Chlorella z axenických kultur
Shaaban Ahmed S.	1972	Vliv výtažků ze sedimentů Slapské údolní nádrže na růst některých planktonních řas
Nováková L.	1971	Půdní řasy z několika aridních lokalit v Súdánu
Jarešová J.	1970	Fytoplankton Hostivařské přehrady v letech 1968 – 1969
Desortová B.	1968	Půdní řasy některých alpinských a tundrových půd
Sodomková M.	1967	Taxonomický přehled rodu Coelastrum (Chlorococcales)
Lukavský J.	1966	Provzdušňování vodárenských nádrží
Žilka M.	1965	Rozsivky a ostatní řasová flóra státní přírodní rezervace Hrabanovská Černava (střední Polabí)
Marek O.	1965	Kultivace řas a jejich využití ve vyučování na střední všeobecně vzdělávací škole
Nováková M.	1964	Asterococcus a příbuzné rody tetrasporálních řas
Švorcová L.	1962	Význam řas ve vodárenské praxi
Řeháková H.	1962	Ontogenese a systematika rodu Oocystis A. Braun
Matulová D.	1961	Vliv detergentů na vodní mikrofloru
Babická J.	1961	Ontogenese a systematika rodu Ankistrodesmus Corda
Hindák F.	1959	Príbuzenské vzťahy medzi kokkálnymi a trichálnymi zelenými riasami
Kácha A.	1959	Fytoedafon našich přirozených i zemědělských půd
Sulek J.	1959	Rod Pediastrum Meyen v ČSR
Kašlíková A.	1958	Mikroflora otevřených koupališť
Černochová Š.	1957	Variabilita a ontogenese rodu Pandorina Bory
Javornický P.	1957	Revise metod pro zjišťování kvantity fytoplanktonu
Popovský J.	1957	Rostlinný bentos Vltavy a jeho význam pro samočištění
Perman J.	1957	Řasová flora některých dystrofních vod v Jizerských horách
Kedziera T.	1957	Horizontální rozmístění fytoplanktonu v údolní nádrži na řece Želivce
Kubík V.	1956	Vertikální zonace fytoplanktonu v údolní přehradě Sedlice na řece Želivce
Vinniková A.	1956	Fytoplankton dvou severočeských rybníků
Portová E.	1954	Zonace fytoplanktonu vltavské vody a její význam pro samočištění a reaeraci
Komárek J.	1954	Vliv hnojení rybníků na produkci fytoplanktonu
Juriš Š.	1954	Zimný a jarný fytoplankton niektorých rybníkov a toní okolia Prahy
Bejrová M.	1950	Kultivace flagellátů v saprobním prostředí
Pokorný B.	1937	Zákonitosti rozmnožování Protozoí v umělých kulturách
Schmeykal G.	1931	Das Plankton der Moldau im Gebiet von Prag in den Jahren 1928-1931