Závěrečné práce
Nabídky všech vypsaných témat závěrečných prací lze najít na webu Studijního informačního systému (SISu). Aktuálně řešená témata jsou v sekci LIDÉ. Obhájené práce jsou uvedeny níže na této stránce [dizertační práce / diplomové práce / bakalářské práce]. Pokud vás zaujme některá z vypsaných prací nebo některé z témat VÝZKUMU, neváhejte kontaktovat daného školitele.
Černajová, I. (2023): Complexity of lichen symbiosis. [PDF]
Trumhová, K. (2023): Seasonal dynamics of mats composed by green alga Zygnema (Zygnematophyceae). [PDF]
Woodard, K. (2023): Quantitative shape analysis of diatom frustules: asymmetry, allometry and morphospace structure. [PDF]
Čertnerová, D. (2022): Genome size variation in microalgae and its evolutionary consequences. [PDF]
Vančurová, L. (2022): Photobiont dynamics of Stereocaulon lichens. [PDF]
Pusztai, M. (2021): Elucidating the evolution and diversity of colonial chrysophytes. [PDF]
Procházková, K. (2020): Phylogenetic diversity of the genus Phyllosiphon (Trebouxiophyceae, Chlorophyta) in Europe. [PDF]
Bestová, H. (2019): Patterns and processes in desmid communities: insights from functional and phylogenetic approaches. [PDF]
Steinová, J. (2018): Diversity and phylogeny of symbiotic partners in zeorin-containing red-fruited Cladonia species. [PDF]
Urbánková, P. (2018): Genetic diversity within pennate diatoms: Implications for taxonomy and ecology. [PDF]
Ryšánek, D. (2016): Terrestrial algae of the genus Klebsormidium (Streptophyta) in the light of the hypothesis „Everything is everywhere, but the environment selects“ [PDF]
Pichrtová, M. (2014): Stress resistance of polar hydro-terrestrial algae Zygnema spp. (Zygnematophyceae, Streptophyta). [PDF]
Šťastný, J. (2013): Unveiling hidden species diversity in desmids (Desmidiales, Viridiplantae). [PDF]
Peksa, O. (2011): The study of photobionts in the lichenized genus Lepraria. [PDF]
Veselá, J. (2011): Phylogenetic, morphological and ecological context of microevolution in pennate diatoms. [PDF]
Černá, K. (2010): Spatial variability and ecology of phytobenthic algal assemblages in peat bogs. [PDF]
Škaloudová, M. (2009): Biogeography and phenotypic plasticity in silica-scaled chrysophytes (Synurophyceae). [PDF]
Škaloud, P. (2008): Polyphasic approaches in the taxonomy of green aerophytic algae. [PDF]
Nováková, S. (2005): Algal flora of the arctic-alpine tundra in the Krkonoše Mts.
Neustupa, J. (2003): Studies on taxonomy of the aero-terrestrial algae.
Němcová, Y. (2000): Ultrastruktura a taxonomie vybraných skupin řas.
Lukeš, J. (2023): Evoluce velikosti genomu u streptofytních řas rodu Zygnema a souvislosti s ekologií jednotlivých druhů. [PDF]
Pilíková, A. (2023): Detekce nízkých chronických koncentrací olova (Pb) pomocí změn ve struktuře morfologické plasticity experimentálních kultur krásivek. [PDF]
Prüherová, A. (2023): Dynamika a struktura rozsivkových společenstev v tocích napájených ledovcem a/nebo prameništní vodou.
Tučková, K . (2023): Temporální změny genetické a morfologické diverzity křemičitých zlativek (Stramenopiles, Chrysophyceae) [PDF]
Veselá, V. (2023): Něco je ve vzduchu: Diverzita lišejníkových symbiontů v aeroplanktonu. [PDF]
Čečmanová, A. (2022): Mikromorfologie segmentů středomořského druhu Halimeda tuna ve vztahu k jejich kalcifikaci uhličitanem vápenatým. [PDF]
Kantnerová, V. (2022): Možnosti a limitace kultivace brakických a sladkovodních populací tubulárních morfotypů rodu Ulva (Ulvophyceae) pro potravinářské či biotechnologické využití. [PDF]
Knotek, P. (2022): Vzor jako funkční znak, případová studie na zlativkách rodu Mallomonas. [PDF]
Mezník, D.H. (2022): Alometrická diverzita a plasticita buněčných morfologií krásivek (Desmidiales, Zygnematophyceae). [PDF]
Ráček, J. (2022): Akumulace fenolických látek u řasy Spirogyra ve stresových podmínkách. [PDF]
Schmidtová, J. (2022): Sejdeme se v litorálu: Diverzita symbiontů lišejníků čeledi Verrucariaceae. [PDF]
Mušálková, P. (2021): Stomatocysty chrysofyt – dynamika encystace a excystace – bentická odpočívající stádia chrysofyt. [PDF]
Očadlíková, T. (2021): Vliv stresových faktorů na tvorbu karotenoidů v izolovaných kmenech půdních řas. [PDF]
Hanousková, A. (2020): Jak ovlivňuje ombro-minerotrofní rozhraní ve středoevropských rašelinných mokřadech strukturu a dynamiku mikrořasových společenstev? [PDF]
Faturová, J. (2019): Kremičité chrysomonády v priestorovo štruktúrovaných mikrobiotopoch (príkladová štúdia z Akvitánie, Francúzsko). [PDF]
Kupčíková, E. (2019): Diverzita a rozšíření druhového komplexu Euastrum humerosum / didelta (Desmidiales). [PDF]
Škvorová, M. (2019): Vztah biodiverzity a produktivity ve společenstvech krásivek. [PDF]
Vrbová, K. (2018): Rodová diverzita rozsivek: vztah ke genetické variabilitě v rámci rodu Frustulia a význam geografie. [PDF]
Buchtová, E. (2017): Existují u krásivek rodu Micrasterias teplotně korelované změny v morfologické integraci buněk? [PDF]
Jadrná, I. (2017): Diverzita fotobiontů ve stélkách lišejníku Psora decipiens. [PDF]
Jirková, K. (2017): Vysychání jako činitel ovlivňující strukturu společenstev krásivek (Zygnematophyceae). [PDF]
Vaiglová Z. (2017): Dynamika lišejníkové symbiózy. [PDF]
Vávrová K. (2017): Životní cyklus řas z druhového komplexu Haematococcus pluvialis (Chlorophyceae). [PDF]
Šafránková, M. (2016): Species concept in the genus Trentepohlia (Ulvophyceae, Chlorophyta): a
combination of molecular and morphological approaches. [PDF]
Trumhová, K. (2016): Diverzita druhového komplexu Micrasterias papillifera/radiosa (Desmidiales). [PDF]
Čertnerová, D. (2015): Rekonstrukce morfologické evoluce a fylogenetických vztahů šupinatých chrysomonád rodu Mallomonas. [PDF]
Mutinová, P. (2015): Substrate specifity of epiphytic communities of diatoms (Bacillariophyceae) and desmids (Desmidiales). [PDF]
Jelínková, L. (2014): Ekofyziologická diferenciace kryptických druhů komplexu Synura petersenii (Synurophyceae). [PDF]
Pusztai, M. (2014): Úloha mikrobiotopů v časo-prostorové diferenciaci společenstev fytoplanktonních bičíkovců. [PDF]
Scharfen, V. (2014): Diverzita rodu Frustulia v severní Evropě. [PDF]
Slámová, P. (2014): Kryptická diverzita u sladkovodní řasy Synura sphagnicola (Chrysophyceae, Stramenopiles). [PDF]
Šoljaková, T. (2014): Diverzita a relativní biovolume společenstev bentických rozsivek ve vztahu k podmínkám prostředí. [PDF]
Fialová, M. (2013): Ekologický pohled na morfologii rozsivek.
[PDF]
Nováková, R. (2013): Autotrofní mikrobiální nárosty na jehlicích nahosemenných dřevin ve vztahu ke znečištění ovzduší. [PDF]
Poláčková, T. (2013): Bilaterální asymetrie krásivkových společenstev, fenomény na úrovni populací a komplexita buněk. [PDF]
Woodard, K. (2013): Tvarová variabilita schránek rozsivek v rámci životního cyklu. [PDF]
Bestová, H. (2012): Fylogenetická struktura společenstev krásivek. [PDF]
Fišerová, M. (2012): Ultrastruktura eustigmatofytních řas. [PDF]
Kreidlová, J. (2012): Synura echinulata (Synurales) - tvarová variabilita křemičitých šupin přírodních populací závislá na faktorech prostředí; doprovodné druhy křem. chrysomonád.
[PDF]
Procházková, K. (2012): Diverzita a druhový koncept u komplexu Vischeria/Eustigmatos (Eustigmatophyceae). [PDF]
Ryšánek, D. (2012): Biogeografie, diverzita a substrátová specificita aeroterestrické zelené řasy rodu Klebsormidium (Streptophyta). [PDF]
Řídká, T. (2012): Biogeografie a specifita fotobiontů rodu Asterochloris. [PDF]
Svoboda, P. (2012): Rozšíření, diverzita a ekologie bentických krásivek na lokálním prostorovém měřítku. [PDF]
Štifterová, A. (2012): Struktura společenstev a diverzita kortikolních řas v mikro- a mesoměřítku. [PDF]
Vančurová, L. (2012): Diverzita fotobiontů ve stélkách lišejníků rodu Stereocaulon (Lecanoromycetes, Ascomycota). [PDF]
Hodačová, A. (2011): Sinice spojené se stromatolitovými biofilmy v německém potoce Westerhöfer. [PDF]
Urbánková, P. (2011): Molekulární variabilita a rozšíření druhového komplexu Frustulia rhomboides (Bacillariophyceae). [PDF]
Kynčlová, A. (2009): Revize komplexu Synura petersenii Korshikov (Synurophyceae, Heterokontophyta) na základě syntézy molekulárních a morfologických dat.
[PDF]
Nemjová, K. (2009): Molekulárna fylogenetika a geometrická morfometrika aerofytických zelených rias komplexu Coccomyxa/Pseudococcomyxa s.l. [PDF]
Pichrtová, M. (2009): Tvarová dynamika křemičitých struktur u modelových populací chrysomonád (Synurophyceae). [PDF]
Svátková, R. (2009): Vliv intenzivní turistiky na fytobentos horských vrchovišť. [PDF]
Pažoutová, M. (2008): Druhový koncept a molekulární diverzita čeledi Radiococcaceae (Chlorophyta). [PDF]
Hodač, L. (2007): Geometrická morfometrika při studiu populační dynamiky a ekologie rodu Pediastrum v eutrofních vodních nádržích. [PDF]
Veselá, J. (2007): Ekologie a rozšíření sinic a řas malých vodních toků v NP České Švýcarsko. [PDF]
Řezáčová, M. (2005): Sezónní dynamika a ekologie chrysomonád s křemitými šupinami (Chrysophyceae, Synurophyceae). [PDF]
Šťastný, J. (2005): Diverzita a ekologie krásivek ve vybraných oblastech České republiky. [PDF]
Škaloud, P. (2004): Aero-terestrické sinice a řasy ventarol NPP Borečský vrch. [PDF]
Ošlejšková, L. (2004): Morfologie a ultrastruktura vybraných zástupců rodů Kentrosphaera a Chlorella s.l. (Trebouxiophyceae).
Šejnohová, L. (2003): Sinice a řasy slepých ramen Vltavy v I. zóně Šumavského národního parku "Vltavský luh" a taxonomicko-ultrastrukturní studie vybraných trichálních řas.
Nováková, S. (2000): Řasy tůní krkonošských subalpinských rašelinišť.
Neustupa, J. (1999): Půdní algoflóra význačných lokalit přírodního parku Džbán.
Kylbergerová, M. (1998): Fytoplankton polabských a lužnických tůní.
Šubertová, V. (1996): Druhové složení fytoplanktonu dolního toku Vltavy a jeho dynamika v průběhu vegetační sezony 1995.
Ambrožová, J. (1995): Kvalita a kvantita fytoplanktonu Černého a Čertova jezera v letech 1992-1994.
Štolová, Y. (1995): Submikroskopická struktura tří druhů kokálních zelených řas.
Horáčková, M. (1994): Rozsivky SPR Řežabinec a Řežabinecké tůně.
Vopařil, K. (1994): Bioassay - test toxicity na zeleném bičíkovci.
Šimek, O. (1992): Krásivky státní přírodní rezervace Řežabinec.
Gutzer, M. (1991): Řasy slaných půd Žatecka.
Štefanová, I. (1990): Submikroskopická struktura volně žijících bičíkovců (Euglena gracilis a Chlamydomonas geitleri).
Žabová, I. (1987): Infračervená spektroskopie acetorezistentních zbytků Auxenochlorella protothecoides (Krueger) Kalina et Punč. (Chlorococcales, Chlorophyceae) a srovnání s příbuznými taxony.
Selingerová, Š. (1986): Nárostové řasy a jejich výskyt v soustavě zbraslavských tůní.
Hubatková, E. (1985): Adaptabilita zeleného bičíkovce Dunaliella acidophila (Kalina) Masjuk v živných roztocích různého chemického složení.
Švejchová, L. (1985): Životní cyklus a morfologická struktura chlorokokální řasy Kentrosphaera sp.
Žďárská, M. (1985): Lyofilizace a zmrazení pro dlouhodobé uchovávání řasových kultur.
Žárský, V. (1982): Životní cyklus dvou homothalických zástupců rodu Chlamydomonas.
Maxa, K. (1979): Příspěvek k poznání flóry blatenských rybníků.
Smrž, P. (1976): Řasy a houby několika vybraných rybníků na Třeboňsku.
Vychytilová, J. (1976): Řasy frahelžských rybníků.
Havránková, M. (1974): Taxonomie a ultrastruktura rodu Coellastrella (Chlorococcales).
Kováčik, L. (1974): Taxonomický prehlad rodu Tetraedron (Chlorococcales).
Berger, J. (1973): Dezintegrace buněk některých druhů r. Chlorella z axenických kultur.
Shaaban Ahmed, S. (1972): Vliv výtažků ze sedimentů Slapské údolní nádrže na růst některých planktonních řas.
Nováková, L. (1971): Půdní řasy z několika aridních lokalit v Súdánu.
Jarešová, J. (1970): Fytoplankton Hostivařské přehrady v letech 1968 – 1969.
Desortová, B. (1968): Půdní řasy některých alpinských a tundrových půd.
Sodomková, M. (1967): Taxonomický přehled rodu Coelastrum (Chlorococcales).
Lukavský, J. (1966): Provzdušňování vodárenských nádrží.
Marek, O. (1965): Kultivace řas a jejich využití ve vyučování na střední všeobecně vzdělávací škole.
Žilka, M. (1965): Rozsivky a ostatní řasová flóra státní přírodní rezervace Hrabanovská Černava (střední Polabí).
Nováková, M. (1964): Asterococcus a příbuzné rody tetrasporálních řas.
Řeháková, H. (1962): Ontogenese a systematika rodu Oocystis A. Braun.
Švorcová, L. (1962): Význam řas ve vodárenské praxi.
Babická, J. (1961): Ontogenese a systematika rodu Ankistrodesmus Corda.
Matulová, D. (1961): Vliv detergentů na vodní mikrofloru.
Hindák, F. (1959): Príbuzenské vzťahy medzi kokálnymi a trichálnymi zelenými riasami.
Kácha, A. (1959): Fytoedafon našich přirozených i zemědělských půd.
Sulek, J. (1959): Rod Pediastrum Meyen v ČSR.
Kašlíková, A. (1958): Mikroflora otevřených koupališť.
Černochová, Š. (1957): Variabilita a ontogenese rodu Pandorina Bory.
Javornický, P. (1957): Revise metod pro zjišťování kvantity fytoplanktonu.
Kedziera, T. (1957): Horizontální rozmístění fytoplanktonu v údolní nádrži na řece Želivce.
Perman, J. (1957): Řasová flora některých dystrofních vod v Jizerských horách.
Popovský, J. (1957): Rostlinný bentos Vltavy a jeho význam pro samočištění.
Kubík, V. (1956): Vertikální zonace fytoplanktonu v údolní přehradě Sedlice na řece Želivce.
Vinniková, A. (1956): Fytoplankton dvou severočeských rybníků.
Juriš, Š. (1954): Zimný a jarný fytoplankton niektorých rybníkov a toní okolia Prahy.
Komárek, J. (1954): Vliv hnojení rybníků na produkci fytoplanktonu.
Portová, E. (1954): Zonace fytoplanktonu vltavské vody a její význam pro samočištění a reaeraci.
Bejrová M. (1950): Kultivace flagellátů v saprobním prostředí.
Pokorný, B. (1937): Zákonitosti rozmnožování Protozoí v umělých kulturách.
Schmeykal, G. (1931): Das Plankton der Moldau im Gebiet von Prag in den Jahren 1928-1931.
Osipenko, E. (2024): Fotosynteticky produkovaný vodík. [PDF]
Zavadilová, K. (2024): Zelené cenobiální řasy čeledi Hydrodictyaceae, jejich fenotypová plasticita a využití v ekologii a paleoekologii. [PDF]
Budd, D. (2023): Abnormálne tvary rozsievok vyvolané zvýšenými koncentráciami chemických látok. [PDF]
Zahradníček, O. (2023): Bioluminiscence obrněnek. [PDF]
Dbalá, D. (2022): Variabilita a plasticita kalcitových struktur ve třídě Coccolithophyceae (Haptophyta). [PDF]
Fiedler, J. (2022): Proměny biomonitoringu tekoucích vod pomocí bentosu se zřetelem k rozsivkám. [PDF]
Hirnerová, A. (2022): Diverzita a funkce vzorů v mikrosvětě. [PDF]
Horňák, M. (2022): Přechod rostlin na souš – nové poznatky z genomů charofytních řas. [PDF]
Junková, N. (2022): Šíře niky eukaryotického mořského fytoplanktonu s ohledem na současnou a budoucí změnu klimatu. [PDF]
Vošická, T. (2022): Morfologická obrana planktonních protist proti predaci. [PDF]
Čížková, N. (2021): Vývoj křemičitých struktur u protist z linie SAR. [PDF]
Těšínská, P. (2021): Raphidiopsis raciborskii - hlavní producent cylindrospermopsinu. [PDF]
Veselá, V. (2021): Porovnání diverzity volně žijících a symbiotických řas u lišejníkových symbióz. [PDF]
Čečmanová, A. (2020): Zelené řasy čeledi Halimedaceae a jejich globální ekologický význam. [PDF]
Knotek, P. (2020): Mechanismy adaptace řas na široký gradient salinity; přechody mezi mořským a sladkovodním prostředím u chrysofyt. [PDF]
Lukeš, J. (2020): Studium velikosti genomu u protist. [PDF]
Mezník, D.H. (2020): Allometrické škálování buněčných morfologií v evoluci a ekologii jednobuněčných řas. [PDF]
Prüherová, A. (2020): Vliv vody odtáté z ledovců na bentická společenstva řas v alpinských potocích. [PDF]
Šmída, A. (2020): Silicifikace buněčných stěn rozsivek. [PDF]
Tučková, K. (2020): Porovnání metabarcodingu a morfologických přístupů pro analýzu diverzity společenstev protist. [PDF]
Henková Mauleová, L. (2019): Biomonitoring ekologického stavu rašelinišť – NCV index, acidifikace a eutrofizace. [PDF]
Kantnerová, V. (2019): Přehled fylogeneze, systematiky a diverzity rodu Ulva (Ulvophyceae) a biotechnologické využití těchto řas. [PDF]
Ráček, J. (2019): Fenolické látky u řas. [PDF]
Schmidtová, J. (2019): Diverzita symbiotických partnerů u lišejníků čeledi Verrucariaceae. [PDF]
Rubešová, V. (2018): Geometrická morfometrika tvaru a symetrie květních struktur - ekologický a evoluční význam. [PDF]
Žížalová, L. (2018): Rozšíření a diverzita sladkovodních ruduch. [PDF]
Hadravová, A.M. (2017): Diverzita vláknitých sladkovodních řas a faktory ovlivňující dynamiku jejich společenstev. [PDF]
Mušálková, P. (2017): Adaptivní funkce odpočívajících stádií řas s důrazem na stomatocysty zlativek. [PDF]
Rosa, J. (2017): Houboví parazité jako faktor ovlivňující dynamiku společenstev mikrořas. [PDF]
Füllsacková, A. (2016): Phaeocystis - klíčový producent dimetylsulfidpropionátu (DMSP); ekologická a fyziologická role DMSP. [PDF]
Hanousková, A. (2016): Ombrotrofie a minerotrofie kyselých mokřadů - ekologické a environmentální indikátory. [PDF]
Křivská, L. (2016): Mechanismy šíření protistních organismů. [PDF]
Pošmourný M. (2016): Vliv vysychání na streptofytní řasy - mechanismy stresové odolnosti. [PDF]
Škvorová, M. (2016): Vliv kompetice na strukturu společenstev protist. [PDF]
Burýšková, B. (2015): Využití křemičitých struktur rozsivek a chrysomonád v nanotechnologiích. [PDF]
Červenková, T. (2015): Vliv environmentálních faktorů na diverzitu lišejníkových fotobiontů. [PDF]
Uhlík, V. (2015): Nepůvodní a invazivní druhy protistních organismů ve sladkovodních ekosystémech. [PDF]
Vaiglová, Z. (2015): Diverzita zelených řas tvořících lišejníkové symbiotické interakce. [PDF]
Vávrová, K. (2015): Životní cyklus Heamatococcus pluvialis, zelené řasy produkující astaxantin, podmínky kultivace a použitá kultivační média. [PDF]
Dvořáková, J. (2014): Obranné mechanismy planktonních řas proti UV záření. [PDF]
Trumhová, K. (2014): Diverzita, rozšíření, fylogeneze a ekologie rodu Micrasterias (Desmidiales). [PDF]
Šafránková, M. (2014): Molekulární diverzita a druhový koncept aerofytické zelené řasy Trentepohlia (Ulvophyceae, Chlorophyta). [PDF]
Nováková, D. (2013): Význam křemičitých struktur pro chromistní mikroorganismy. [PDF]
Kupčíková, E. (2013): Kryptická a pseudokryptická diverzita spájivých zelených řas (Zygnematophyceae). [PDF]
Pilátová, J. (2013): The potential use of microalgae in biofuels applications. [PDF]
Bartošová, K. (2012): Stomatocysty a šupiny chrysofyt a jejich využití v paleolimnologii. [PDF]
Kosová, A. (2012): Změna klimatu a její vliv na posun druhového spektra v řasových a sinicových společenstvech. [PDF]
Mensová, A. (2012): Diferenciace populací u ochrofytních řas. [PDF]
Mutinová, P. (2012): Sezonní dynamika a diverzita protistních organismů v rašeliništních mikrobiotopech. [PDF]
Pusztai, M. (2012): Úloha mikrobiotopů časo-prostorové diferenciaci společenstev sladkovodních řas. [PDF]
Slámová, P. (2012): Skrytá diverzita autotrofních bičíkovců na příkladu zlativek (Synurophyceae). [PDF]
Ševčíková, T. (2012): Morfologické strategie fotoautotrofních protist v různých podmínkách prostředí. [PDF]
Jelínková, L. (2011): Reprodukční izolace kryptických druhů protist. [PDF]
Nováková, R. (2011): Autotrofní mikrobiální společenstva na jehlicích nahosemenných dřevin. [PDF]
Poláčková, T. (2011): Teplotně korelovaná fenotypická plasticita u protist. [PDF]
Aubrechtová, M. (2010): Využití rozsivek (Bacillariophyta) v paleolimnologii. [PDF]
Bestová, H. (2010): Revitalizace rašelinišť a návrat jejich biodiverzity na příkladu evropsky významné lokality Babín. [PDF]
Hubáčková, K. (2010): Geometrická morfometrika schránek rozsivek. [PDF]
Mensa, J. (2010): Vertikální migrace bentických sinic a řas. [PDF]
Procházková, K. (2010): Pohlavní rozmnožování ochrofytních řas. [PDF]
Ryšánek, D. (2010): Diverzita a biogeografie protistních organismů. [PDF]
Štifterová, A. (2010): Ruduchy (Rhodophyta) ve sladkovodních ekosystémech. [PDF]
Fišerová, M. (2009): Ultrastruktura eustigmatofytních řas. [PDF]
Janatková, K. (2009): Rozšíření a ekologie křemičitých chrysomonád (Synurophyceae). [PDF]
Řídká, T. (2009): Genetická variabilita a specifita fotobiontů rodu Cladonia (Ascomycetes). [PDF]
Svoboda, P. (2009): Prostorová a sezónní dynamika fytobentosu. [PDF]
Špirková, A. (2009): Evoluční dynamika bičíků u zelených řas. [PDF]
Urbánková, P. (2009): Alopatrická a sympatrická diverzita populací penátních rozsivek (Bacillariophyceae). [PDF]
Vančurová, L. (2009): Kryptická diverzita rozsivek a metody pro její odhalení. [PDF]
Kynčlová, A. (2007): Molekulární fylogenetika rodu Synura (Synurophyceae, Heterokontophyta). [PDF]
Nemjová, K. (2007): Taxonómia rodu Coccomyxa s.l. a výskyt týchto organismov v terestrických epifytických mikrobiotopoch ČR. [PDF]
Pichrtová, M. (2007): Vliv faktorů prostředí na morfologickou variabilitu křemičitých struktur chrysomonád (Synurophyceae). [PDF]
Svátková, R. (2007): Eutrofizace a koloběh dusíku a fosforu na rašeliništích. Ekologický stav NPP Swamp. [PDF]
Šubrt, D. (2007): Taxonomie, morfologická plasticita, geometrická morfometrika a ekologie druhu Pinnularia ferrophila. [PDF]
Hodač, L. (2005): Morfologie a fenotypická plasticita druhu Pediastrum duplex (Chlorophyceae). [PDF]
Pažoutová, M. (2005): Sinice a řasy pískovcových skalních stěn v Národním parku České Švýcarsko.
Veselá, J. (2005): Sinice a řasy malých vodních toků Národního parku České Švýcarsko. [PDF]
Řezáčová, M. (2003): Ekologie a rozšíření chrysomonád s křemitými šupinami (Chrysophyceae, Synurophyceae).
Šťastný, J. (2003): Krásivky (Desmidiales) jako modelové organismy pro monitoring ekologického stavu stojatých vod.
Škaloud, P. (2002): Taxonomická studie rodu Klebsormidium Silva, Mattox & Blackwell.
Šejnohová, L. (2001): Klidové území „Vltavský luh“ v Šumavském NP a vybrané nejzajímavější řasové taxony.
Nováková, S. (1998): Řasy Baltského moře.