Z fakulty

Pravidelné dárce krve pomáhá hledat nový projekt UK

UKáčko.cz - 10. Červen 2014 - 22:22
Daruj krev s UK je nový projekt Univerzity Karlovy, který má mezi studenty najít co nejvíce nových a hlavně pravidelných dárců krve.
Kategorie: Z fakulty

Senzační studie amerických vědců je nebezpečná, varují Češi, aktuálně.cz, 7.6.2014

PřF UK - 9. Červen 2014 - 16:10

Vědci z americké  University of Maryland vydali před časem studii o celosvětové pokryvnosti lesů. S použitím snímkovacího systému Landsat získali data, která poté analyzoval systém Google Earth Engine.

Výsledkem byla první celosvětová mapa odlesňování způsobeným přírodou i člověkem. Také díky publikaci v prestižním časopise Science měla studie ambici stát se vodítkem pro koordinaci lokálních i mezinárodních snah o ochranu a management lesů.

Vědecký kolektiv z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky  však článek kriticky připomínkovali. "Autoři mapy říkají: podívejte se, v tropech ubývá lesů a my jsme to kvantifikovali a podívejte se o kolik. Jenže ve skutečnosti může být úbytek mnohem větší, právě kvůli zahrnutým plantážím. V podstatě to může být poměrně nebezpečný nástroj," kritizuje studii v rozhovoru pro Aktuálně.cz Ondřej Sedláček z pražské Přírodovědecké fakulty.

Mapa může být podle něj bez kritického přístupu snadno zneužitelná.

Nehas Liah Bing v provincii Východního Kalimantanu na Borneu  Autor: Michal Gálik

 

V čem spatřujete zásadní chyby studie?

Ondřej Sedláček: Problémem je zejména kvantifikace lesa na velmi malém prostorovém měřítku třicet krát třicet metrů, ze kterého dělají analýzy pokryvnosti lesa. Přišli jsme taky na to, že jimi uvedená globální definice lesa zahrnuje celou řadu biotopů, které za lesy považovat nelze, například plantáže a další antropogenní monokultury, zejména v tropických oblastech. Do změn pokryvnosti lesa mezi lety 2000 až 2012 zahrnují například i plantáž olejových palem, která byla vysázena po vykácení primárního deštného pralesa. Jenže to nemá s přírůstkem lesa nic společného a navíc plantáž neplní žádnou funkci lesa, které v článku zmiňují.

A poslední věc, kterou namítáme je, že studie zahrnuje i vegetaci nižší než definovaných pět metrů, třeba sóju nebo ananas, které pět metrů nemají. Autoři mapy říkají: podívejte se, v tropech ubývá lesů a my jsme to kvantifikovali a podívejte se o kolik. Jenže ve skutečnosti může být úbytek mnohem větší, právě kvůli zahrnutým plantážím. V podstatě to může být poměrně nebezpečný nástroj.

Prales v Kamerunu    Autor: Michal Gálik

 

Mapa úbytek lesů zkresluje

Myslíte si, že mapa může být politicky zneužitelná?

Ano, dovedu si to představit. Třeba si nějaká konkrétní tropická země vymyslí, že udělá analýzu pokryvnosti lesa, nebo jeho úbytku a příbytku právě na základě této mapy. Z analýzy vyplyne, že mezi těmi a těmi lety byl přírůstek lesa takový a takový, a protože potřebují těžit a vyvážet dřevo, může analýza nakonec vyznít relativně pozitivně. Přitom každý, kdo na těchto místech byl nebo je viděl, pozná rozdíl mezi primárními deštnými lesy a plantáží olejové palmy, která je v současnosti jednou z největších hrozeb pro biologickou rozmanitost.

Jenže oni na tohle v článku vůbec neupozorňují, neříkají: podívejte se, mapa je sice hotová, ale není dokonalá, dávejte si pozor při interpretacích, protože zahrnuje například plantáže. I proto jsme se ozvali. Nejde jenom o vědeckou interpretaci dat, ale když se spletete a vyjde v nejlepším časopise článek o tom, že jste našla dinosaura, bude to bomba. Pokud pak za dvacet let někdo zjistí, že to dinosaurus nebyl, tak se v zásadě nic moc neděje, protože to není nijak nebezpečné. Ale jestliže vydáte mapu, o které tvrdíte, že je naprosto perfektní a ona obsahuje takovéto chyby, tak si dovedu představit, že bez kritického přístupu můžou vznikat poměrně zásadní dezinterpretace.

Jaké je tedy řešení nedostatků studie?

Myslíme si, že pokud je výsledná studie takto nedokonalá, je lepší s ní ještě počkat a doladit ji. Na nedostatky jsme se dívali spíše z pohledu ekologického a biologického, který oni neměli, protože jsou geografové. Samozřejmě nejsme odborníci na analýzu obrazů satelitních snímků, ale jedna věc je zcela zjevná, plantáže mají prostorovou strukturu – výsadby jsou v řádcích, mezi sebou mají zavlažovací systémy, cesty a podobně. Kdežto prales vypadá strukturálně úplně jinak. Reakci jsme vydali proto, aby si nejenom vědecká obec, ale všichni uživatelé mapy uvědomili nedostatky, na které v původním článku upozorněno nebylo. Při užívání mapy je potřeba kritického zhodnocení.

Je studie vůbec využitelná?

Samozřejmě je použitelná pro celou řadu věcí, na globální škále se změny pokryvnosti lesů projeví, ale mohou se projevit trochu jinak, než předkládá mapa. Jestliže řeknete, že úbytek deštných lesů je třeba deset procent ročně, tak ve skutečnosti to může být dvacet procent. Ke studii je potřeba přistupovat kriticky a nenásledovat ji slepě jenom proto, že byla otištěna v Science. Ne, že by nebyla použitelná a měla by se zahodit, ale zastáváme názor, že takto nedokončená studie by neměla být publikována. Myslím si, že Science a editoři udělali z článku senzační věc, ačkoliv viděli, že ve skutečnosti zas tak senzační není. Ale kdyby přiznali, že se jedná o mapování vegetace nad pět metrů, což ale není pravda, protože jsou tam plodiny nižší, článek by neměl tak hezký punc. Takto je psán o lesích a jejich ekosystémové funkci, o biodiverzitě a podobně.

Autor: Magdalena Daňková   Zdroj: aktuálně.cz

Kategorie: Z fakulty

Čeští vědci objevili obří spermie, Lidové noviny, 4.6.2014

PřF UK - 9. Červen 2014 - 15:18

Jako školačka hledala v řece zkameněliny, nyní píše do elitních vědeckých časopisů. Radka Symonová je spolu s Liborem Mořkovským podepsána pod článkem, který otiskl prestižní magazín Proceedings of the Royal Society B. Mladí vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze  se podíleli na prokázání „obřích“ spermií u fosilních lasturnatek starých 20 milionů let. Spermie jsou až desetkrát delší než drobný, milimetrový živočich.

Globální ohlas

Ač o tomto úspěchu, který vyvrací evoluční teorie o rychlém vyhynutí druhů s takto energeticky náročným způsobem rozmnožování, referovala média od Velké Británie po Brazílii, pochopitelně si nevšímala, že součástí týmu jsou i dva Češi. „Původně jsme článek nabízeli do časopisu Science, ale podle editorů to teď není,žhavé téma‘. Ptali se však, kde to vyjde, že na studii upozorní,“ řekli LN oba vědci. Předminulý týden o jejich objevu referoval další elitní žurnál Nature, když mezi novinkami z vědy psal o nejstarší skvěle zachované spermii z Austrálie. 
„Bavila mne příroda, chodila jsem do řeky koukat na mihule... Jednou jsem vzala do ruky slídovec, rozsypal se a byla v něm fosilie amonita. Šla jsem proti proudu a našla skálu, která nebyla v literatuře popsána. Na ní jsem pak strávila sedm let gymnázia, trochu jsem ji rozebrala,“ vzpomíná na začátky své kariéry Symonová, která pochází z Doudleb nad Orlicí. Na univerzitě chtěla studovat paleontologii, ale zvolila biologii.

Z Orlickoústecka do Science

Na doktorské studium zamířila do Mnichova, na Ludwig Maximillian University, kde se seznámila s Renate Matzkeovou-Karaszovou.
„Hlásili jsme se do synchrotronových laboratoří v Grenoblu se vzorkem 100 milionů let starých lasturnatek z Brazílie, které měly skvěle zachované vnitřní orgány, ale dvakrát nás odmítli. Až další pokus byl úspěšný. Byl z toho článek v Science; teď už jsme tam byli s Liborem, informatikem, třikrát,“ říká Symonová.

Po publikovaném textu se ozvali vědci z Queenslandu. Získali v sedimentu skvěle zachované sladkovodní korýše.

Společně se zaměřili na rozmnožovací ústrojí, a aniž by znehodnotili vzorky, získali díky synchrotronu dokumentaci buněčných jader i dalších organel obřích fosilních spermií. „Máme spoustu dat, se kterými budeme dále pracovat. Synchrotronová tomografie vytvoří detailní 3D model z voxelů, jímž se dá počítačově prořezávat v libovolném směru,“ řekl LN Mořkovský, vývojový biolog.
A jaký je přínos objevu? „Těch úrovní je víc. Jde především o to, že jsme se posunuli ve zkoumání fosilního materiálu na buněčnou úroveň, respektive až kousek za ni – na rozlišení některých buněčných struktur. Bez synchrotronu by to nešlo. Vidět fosilní buňku a její buněčné jádro je samozřejmě průlom,“ říkají vědci, kteří pracovali s Australany i Japoncem.
Nabízejí se tak možnosti pro přímé evoluční srovnání toho, co poznáváme v současném světě, se situacemi a druhy starými až 20 milionů let. Lasturnatky, kterých žije světově asi šest až sedm tisíc druhů (fosilních je však známo šestkrát víc), byly v paleontologii používány jako důležitý indikátor, neboť je známo, v jakém prostředí a kdy žily konkrétní druhy.
„Onen desetinásobek velikosti spermie oproti tělu je opravdu extrém, ale lasturnatky mívají 2,5 či pětinásobek těla celkem normálně. Když o tom přednáším, mužská část publika začne přemýšlet, jak by to asi u člověka vypadalo,“ směje se Symonová, když mluví o drobném živočichovi, kterýmá osm varlat a dvě spermatické pumpy. Dalším směrem výzkumu bude poznání anatomie samiček, které musejí mít těmto spermiím zvláště uzpůsobené orgány.

Autor: Martin Rychlík

Zdroj: Lidové noviny, 4.6.2014

 

 

 


Kategorie: Z fakulty

Jak planeta přichází o lesy?

PřF UK - 3. Červen 2014 - 13:30

 

Horní hranice horských mlžných lesů na Mt. Cameroon v nadmořské výšce 2300 m. Tento typ lesa dnes už zaujímá posledních pár set čtverečních kilometrů a je významný především výskytem velkého množství endemických druhů. Foto: O. Sedláček.

Lesy, které stále pokrývají značnou část souše na Zemi, poskytují celoplanetárnímu ekosystému řadu nesmírně významných služeb. Přispívají k udržování biologické  rozmanitosti (biodiverzity), stabilizují globální klima,  fungují jako „odkladiště“ oxidu uhličitého ze vzduchu či přispívají k zadržování vody v krajině. Všechny tyto „služby“ mají pochopitelně esenciální význam i pro člověka. V důsledku lidské činnosti, a samozřejmě nejen jí, se však pokrytí planety lesy značně proměňuje.

O kvalifikovaný odhad proměn zalesnění v průběhu let 2000 – 2012 se v loňském roce pokusil kolektiv autorů v čele s Matthewem C. Hansenem z katedry geografických věd na University of Maryland. Využil k tomu data, poskytnutá satelity snímkovacího systému Landsat, která byla poté analyzovány systémem Google Earth Engine. Výsledkem byla první celosvětová mapa odlesňování, ať už bylo připsatelné na vrub samotné přírodě (sucha, požáry, polomy, choroby) či přímo zaviněné člověkem (např. těžba dřeva či přeměna na zemědělskou půdu). Takto vytvořená mapa pokrytí souše lesním porostem má pochopitelně velké ambice – stát se vodítkem pro koordinaci lokálních i mezinárodních snah o ochranu a management lesů. Významným krokem k naplnění této ambice bylo jistě publikování studie v časopise Science, jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů.

 

Pohled na baldachýn primárních tropických deštných pralesů je uchvacující. Foto: O. Sedláček

Minulý týden ale vyšel v témže časopise kritický komentář kolektivu autorů z katedry ekologie PřF UK, CTS UK a AV ČR ve spolupráci se zahraničními kolegy (University of Basel a Yale University). „Chtěli jsme upozornit, že mapa odlesňování, uveřejněná americkými kolegy, svůj vytknutý cíl prostě splňovat nemůže. Podle nás jde o produkt, který může být bez kritického přístupu velmi snadno užíván chybně anebo dokonce zneužíván,“ shrnuje motivaci pro zveřejnění kritického komentáře Ondřej Sedláček z katedry ekologie. Komentář totiž ukazuje, že velká část „lesů“ jsou ve skutečnosti plantáže člověkem využívaných rostlin (olejová palma, kaučukovník, banánovník, eukalyptus, soja atd.), které výše zmíněné ekosystémové služby neplní buď vůbec, nebo jen v omezené míře. „Námi vybrané příklady sice vychází přímo z lokalit, z kterých máme osobní terénní zkušeností, důkladnější prohlídka mapy však ukazuje, že se v žádném případě nejedná o výjimky,“ komentuje opět Ondřej Sedláček.

Dokonce i banánové, ananasové a sójové plantáže jsou ve studii Hansen a kol. (2013) považovány za les. Foto: O. Sedláček

A jaká byla podstata námitek? Všechny míří v podstatě na hlavní slabé místo: velmi formální definici lesa a na to navázané přecenění analýzy satelitních dat na úkor praktické terénní zkušenosti s podobou a fungováním ekosystémů.

První problém spočívá v tom, že řada oblastí, které byly před rokem 2000 odlesněny a proměněny v plantáže, byla v mapě Američanů započítána jako lesy, což vede k chybě v odhadu celkové plochy lesů.

Druhá chyba, která podle našich ekologů znedůvěryhodňuje výsledky původní studie, spočívá v tom, že oblasti odlesněné okolo r. 2000 a později osázené plantážemi jsou považovány za „přírůstek lesů“.

Konečně třetí výtka, kterou vznášejí vůči relevanci závěrů amerických kolegů, míří na zjevnou chybu v algoritmu, který analyzoval obrazovou informaci. Díky ní došlo v mnoha případech k záměně plantáží rostlin nižších než 5 metrů (např. ananas, soja či čajovník) za skutečný les.  „Z námi vybraných příkladů je zřejmé, že plantáže mají zřetelnou prostorovou strukturu (viditelné jsou řádky plodin, přístupové cesty v pravidelných útvarech apod.), která by mohla sloužit k upřesnění mapy,“ doplňuje Sedláček.

Výsledek kombinace těchto tří opominutí je pro původní studii fatální: podle kritiků vede k podcenění úbytku lesa až o desítky procent, a to zejména v tropech. Právě zde je kontrast mezi nejbohatším ekosystémem planety, tropickým deštným pralesem, a „zelenou pouští“ z hlediska ekologa i ochranáře skutečně propastný.

Horský mlžný les na Mt. Cameroon. Fopto: Ondřej Sedláček

Ve stejném vydání Science dostali od editorů příležitost k obraně i autoři původního článku. Podle jejich vyjádření je jejich analýza zaměřena pouze na mapování biofyzikálních vlastností povrchu Země a výzkum tedy nemluví skutečně o ničem jiném, než o pokrytí zemského povrchu („land cover“) určitým typem vegetace. „To je dle mého názoru pouze snaha autorů vyhnout se zásadnímu problému, který jsme my identifikovali a editoři během recenzního řízení zřejmě přehlídli.  Informace o tom, že les („forest“) je zde pojímán pouze ve smyslu pokrytí plochy porostem vyšším než 5 metrů, se objevují až v metodice, popsané pouze v doplňujících materiálech („supplementary material“). V textu hlavního článku, se však lesům přisuzují i výše zmíněné ekosystémové služby a ochrana biodiverzity. Což je něco, s čím žádný ekolog prostě nemůže souhlasit. Čestné by podle mě bylo nazvat článek “Mapování pětimetrové vegetace“ a upozornit na to, že zahrnuje jakoukoliv vegetaci nad 5 metrů, tedy i veškeré antropogenní monokultury. Jenže takový článek by dost pravděpodobně Science neotiskl. I to je důležité poučení o tom, jak v současnosti může fungovat publikační praxe.“ neskrývá své rozladění Sedláček.

Michal Andrle, Ondřej Sedláček

 

Reference:

Robert Tropek, Ondřej Sedlacek, Jan Beck, Petr Keil, Zuzana Musilova, Irena Simová,  David Storch. Comment on “High-resolution global maps of 21st-century forest cover change”. Science, 2014;  344 (6187): 981 DOI: 10.1126/science.1248753

Původní článek v Science:

M. C. Hansen, P. V. Potapov, R. Moore, M. Hancher, S. A. Turubanova, A. Tyukavina, D. Thau, S. V. Stehman, S. J. Goetz, T. R. Loveland, A. Kommareddy, A. Egorov, L. Chini, C. O. Justice, J. R. G. Townshend. High-Resolution Global Maps of 21st-Century Forest Cover Change. Science, 2013; 342 (6160): 850 DOI: 10.1126/science.1244693

Odpověď původních autorů na kritiku:

M. Hansen, P. Potapov, B. Margono, S. Stehman, S. Turubanova, A. Tyukavina. Response to Comment on “High-resolution global maps of 21st-century forest cover change. Science, 2014, 344, (6187 ): 981 , DOI: 10.1126/science.1248817

 

Více k tématu "zelené pouště":

Nehas Liah Bing v provincii Východního Kalimantanu na Borneu. Foto Michal Gálik

Téma přeměny tropických pralesů na plantáže zemědělských plodin je ve výzkumech vědců z PřF UK tradičně významným tématem. Student katedry zoologie Michal Gálik natočil na toto téma film s názvem  „Zelená poušť", který je k shlédnutí umístěn na Youtube. O dokumentu si můžete přečíst i na filmovém serveru CSFD.

Kategorie: Z fakulty

Informace OPV - Vyhlášení VII. výzvy „Post-doc“

PřF UK - 3. Červen 2014 - 12:59

Zahraniční odbor RUK nabízí možnost získání kvalitních zahraničních výzkumníků, absolventů PhD studia, na pozice akademických pracovníků s možností nástupu od 1.1.2015, kteří by na pracovišti působili ve stanoveném projektu po dobu maximálně 2 let. Na financování pobytu se podílí UK spolu s fakultou.Ta zajišťuje krytí části mzdových prostředků uchazeče v minimální částce 1,000.-EUR.

UK přispívá na mzdových prostředcích z "Fondu pro post-doc zahraniční pracovníky" částkou ve výši 37,500 Kč, ktera odpovídá po odečtění zákonného pojištění částce 28,000-Kč vyplácené mzdy pracovníkovi. O finanční prostředky bude UK opět žádat z Institucionálního rozvojového plánu MŠMT ČR na rok 2015.

Fakulta může navrhnout UK jedno nebo více nosných témat s určením jejich  pořadí a to nejpozději do 11. července 2014.

FAKULTNÍ uzávěrka:  27.6.2014

Témata budou zveřejněna na stránkách fakulty, zahraničních portálech, oznámena zahraničním pracovištím).

Součástí zvěřejněných témat jsou i 2 formuláře pod názvem " Application for post-doc grant at Charles University in Prague" a "Letter of Reference", aby uchazeč mohl přiípravit projekt, přiložit životopis, seznam publikací, kopii diplomu a spolu s doporučením vědeckého pracovníka či školitele odeslal kontaktní osobě uvedené na vypsaném projektu.

Kompletní materiály, včetně formuláře "Fond úpost-doc pobytů Univerzity Karlovy v Praze" s přiloženými formuláři, včetně příloh musí fakulta dodat do 5. září 2014.

 

Uveřejnila: Fojtíková

Přiložený soubor: application form (1).doc Další soubor: letter of reference.doc
Kategorie: Z fakulty

Pražská muzejní noc 2014, sobota 14. června 2014, 19:00 – 01:00

PřF UK - 3. Červen 2014 - 12:25

V netradičním nočním čase od 19:00 do 01:00 si budou moci návštěvníci prohlédnout kromě atraktivní výstavy Poklady Mapové sbírky i svět pod mikroskopem, porovnat lidské a zvířecí smysly nebo se podívat zblízka na parazity, kteří žijí v nás a kolem nás. K dispozici bude ale i demografická věštírna a atraktivní Molekulární bar, v němž vás chemici přesvědčí o tom, že hrát si s jídlem není prohřešek, ale velká zábava.

Hrdličkovo muzeum člověka                               Foto: Petr Jan Juračka

 

Program letošní Pražské muzejní noci 19:00 – 01:00:


Viničná 7, Praha 2

19:00 – 01:00 Hrdličkovo muzeum člověka (přízemí)

Doprovodný program:

Přednášky (posluchárna Fotochemie - přízemí):

19:00 – 19:30  Proč se chováme jako zvířata

20:00 – 20:30  Krása napříč kontinenty

21:00 – 21:30  Aleš Hrdlička - antropolog mezi Československem a Amerikou

22:00 – 22:30  Rok 2013 v paleoantropologii aneb kolik je tedy druhů člověka?

Prezentace:

19:00 – 01:00 Lidské a zvířecí smysly (přízemí)

 

Chlupáčovo muzeum historie Země                                         Foto: Petr Jan Juračka

 

Albertov 6, Praha 2

19:00 – 01:00  Chlupáčovo muzeum historie Země (suterén budovy)

19:00 – 01:00  Mineralogické sbírky (1.patro)

19:00 – 01:00  Mapová sbírka (2.patro)

 

Molekulární bar a jeho nápoje  jsou jednou z novinek, které letos PřF UK návštěvníkům představí          Foto: Petr Jan Juračka

 

Doprovodný program:

19:00 – 01:00 Molekulární bar

19:00 – 01:00  Paraziti v nás a kolem nás  (1.patro)

19:00 – 01:00 Svět pod mikroskopem  (1.patro)

19:00 – 01:00 Demografická věštírna (2.patro)

Výstavy:

19:00 – 01:00 Poklady Mapové sbírky (výstava – 2.patro)

 

Mapová sbírka PřF UK            Foto: M. Kowalski

 

Na Slupi 16, Praha 2 - Botanická zahrada PřF UK

19:00 – 01:00 Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty UK a její skleníky

19:00 – 01:00 Geologický park

Výstavy:

19:00 – 01:00 Výstava kaktusů

 

Tropický skleník Botanické zahrady PřF UK                                    Foto: Petr Jan Juračka

 

Těšíme se na shledání s vámi v některé z našich institucí!

Kategorie: Z fakulty

Zrušení úředních hodin Mgr. Nasslerové ve čtvrtek 5.6.2014

Studijní oddělení PřF UK - 2. Červen 2014 - 14:28

Ve čtvrtek 5.6.2014 budou úřední hodiny Mgr. Dagmar Nasslerové (agenda poplatků, nostrifikace) zrušeny.

Děkujeme za pochopení

Ivana Fraňková
ved. studijního oddělení

Kategorie: Z fakulty

Debata s prof. Noamem Chomskym

Studentská unie UK - 1. Červen 2014 - 10:36

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci vás zvou na DEBATU s prof. Noamem CHOMSKYM, která se uskuteční v úterý 3.června 2014 v Městské knihovně na Mariánském náměstí 1, Praha 1. Začátek ve 13:30 hod. Moderuje Jaroslav Fiala (Ústav politologie FF UK). Diskuse proběhne v angličtině. Vstup volný.

Začátek akce 3. června 2014 v 13.30 Konec akce 3. června 2014 v 15.00 Druh akce Přednáška Organizátor Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci Místo konání akce Městská knihovna na Mariánském náměstí 1, Praha 1 Cílová skupina Akademická obec i veřejnost

 

 

Kategorie: Z fakulty

Naše zooložka získala stipendium L´Oreal pro ženy ve vědě

PřF UK - 29. Květen 2014 - 20:10

Foto: L´Oreal for Women in Science

 

Doktorka Starostová (*1980) z katedry zoologie je herpetoložkou. K jejím hlavním výzkumným tématům patří evoluce velikosti těla, velikosti buněk, genomu a fenotypická plasticita vybraných skupin šupinatých plazů, nejčastěji gekonů. Projekt, který zaujal odbornou porotu natolik, že se rozhodla udělit jí prestižní stipendium, se týká výzkumu sebeobranné taktiky ještěrek, jímž je odlamování ocasů a následná regenerace. Poznání fyziologické podstaty tohoto procesu je nejen zajímavým vědeckým tématem, ale má i potenciál k praktickému využití poznatků v oboru regenerační medicíny.

Zuzana ctí lidové motto: Líná pusa, holé neštěstí. „Ve vědě, a nejenom v ní, je velmi důležité nebát se zeptat, komunikovat a debatovat nad otázkami. Jen díky tomuto postupu je možné dosáhnout výsledků nejen na poli pracovním, ale i v osobním životě.“


Foto: Pavel Munclinger

 

Cílem udělování stipendií L´Oreal – Unesco Pro ženy ve vědě je podpora  vědeckých pracovnic do 35 let, které již dosáhly doktorského titulu a dlouhodobě se věnují vědecké činnosti na vysoké úrovni. K získání stipendia je třeba přihlásit a před odbornou porotou, jejíž předsedkyní je prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc. obhájit vědecký projekt. Získaná jednorázová dotace 250 000 korun však není vázaná výhradně na využití ve vědě. Záměrem stipendia je „rozvázat vědkyním ruce“ – peníze mohou využít podle svého uvážení například na chůvu pro děti či na odreagování od náročných pracovních úkolů  na dovolené.

Naše fakulta má v získávání stipendií Pro ženy ve vědě již dlouholetou tradici. K minulým laureátkám patřily i chemičky prof. Mgr. Jana Roitová, Ph.D. a RNDr. Karolína Pecková, Ph.D.

Kategorie: Z fakulty

Na cestě od genetického inženýrství až ke stavebnici života, Vesmír, 3.5.2014

PřF UK - 29. Květen 2014 - 0:00

Taková znalost biologických zákonitostí a s ní postupující technologická vyspělost vede k tomu, že se lidský druh začíná pomalu dostávat do role tvůrce života na základě jeho přímého programování a syntézy biologických součástek.

Jedná se o stvoření zásadně pozměněných nebo úplně nových forem života dle racionálního návrhu každého, kdo bude chtít takový živý objekt k obrazu svému vytvořit. Můžeme uvažovat o jakékoli úrovni – od malých molekul až po celé složité organismy. Je to cesta neomezená současnými pravidly. Zatím neznáme její mantinely a neznáme ani její cíl. Je to cesta syntetické biologie, ve zkratce SynBio. A nutno dodat, že se nám to nemusí líbit, ale je to cesta nevyhnutelná pro každého z nás a my se s ní budeme muset v budoucnu vyrovnat.

Celý článek RNDr. Karla Drbala, Ph.D. pro Vesmír si můžete přečíst ZDE

Ilustrativní popis SynBio je k vidění  (v angličtině) ZDE

 

Kategorie: Z fakulty

Na pražském Fringe Festivalu vystoupí kouzelník i beatboxer a hvězda internetu Tom Thum

UKáčko.cz - 28. Květen 2014 - 20:26
Festival anglicky mluveného divadla, hudby a netradičních forem Prague Fringe je v plném proudu. Součástí každého festivalu je také Fringe Sunday, kde mají vystupující pět minut na to představit své vystoupení a přitáhnout na něj diváky.
Kategorie: Z fakulty

Ocenění sportovci pro akademický rok 2013/14

Katedra tělesné výchovy PřF - 28. Květen 2014 - 17:00

 

V rámci pořádání Děkanského sportovního dne PřF UK koncem dubna byly několika studentům předány jednorázové sportovní odměny za úspěšnou reprezentaci fakulty na Českých akademických hrách 2013 nebo za mimořádné sportovní výsledky v České republice i zahraničí v roce 2013/14. Za své sportovní výsledky byli odměněni: Jan FLAŠAR (orientační běh), Jiří BRABEC (tenis), Jiří NAMYSLOV (plavání), Barbora KODEDOVÁ (moderní pětiboj) a Jan Ferdinand POLÁŠEK (lyže-běh). Úspěšným studentům upřímně gratulujeme, přihlášky za další akademický rok je nutné podat na KTV nejpozději do 31. 12. 2014.

 

Kategorie: Z fakulty

Nejspolehlivější je rozbor krve, Lidové noviny, 28.5.2014

PřF UK - 28. Květen 2014 - 0:00

Laboratorní vyšetření vychází z faktu, že se patologické změny metabolismu jednotlivých orgánů, tedy jejich „nemoc“, odrazí ve změně složení tělních tekutin. V tomto směru je nejčastěji vyšetřovanou tělní tekutinou krev. Analýza tohoto biologického materiálu je nejpřesnější, protože krev má za normálních podmínek relativně konstantní složení. A právě proto se na jejím složení rychle projeví patologické změny v jednotlivých orgánech.
I když je odběr krve procesem invazivním, je stále méně agresivní než odběr časti tkáně postiženého orgánu (tzv. biopsie). Navíc nám analýza krve poskytne komplexní obraz o stavu pacienta a o funkci prakticky všech orgánů.
Je možné nahradit krev jiným, neinvazivně odebíraným biologickým materiálem? V plném rozsahu zcela jistě ne. Nicméně pro některá konkrétní vyšetření, provedená zpravidla za účelem záchytu rizikových pacientů, toto možné je.
Tak se vyšetřuje například moč. Využívá se faktu, že některé látky procházejí z krve přes ledviny do moči. Na tomto principu funguje těhotenský test, který odhalí v moči choriový gonadotropin, produkovaný ženou během gravidity.
Nicméně složení moči velmi kolísá, právě proto, aby organismus mohl zachovat stálé vnitřní prostředí. Analýza látek v moči je jen orientační a vždy je přesnější analyzovat krev. Totéž platí také pro diagnostiku ze slin. V nich se stanovují některé hormony a případně drogy intoxikující organismus.
Modernější neinvazivní metody mohou pracovat s vydechovaným vzduchem pacienta. Tato analýza se používá například pro diagnostiku poruch zažívacího traktu. Pacient zkonzumuje speciálně označenou živinu, a pokud tuto živinu správně využije v orgánech trávicí soustavy, tak bude její „značka“ obsažena ve vydechovaném vzduchu. Pokud pacient trpí některou nemocí trávicího traktu, „značku“ ve výdechu nedetekujeme - vyloučí se stolicí.
Také stolice je materiál vhodný pro neinvazivní diagnostiku. Test okultního krvácení představuje „screeningový“ test nádoru tlustého střeva. A dobře ilustruje slabinu většiny neinvazivních diagnostických testů - jsou pouze orientační, vyznačují se velkým množstvím falešně pozitivních výsledků. Nicméně dokážou zachytit rizikové pacienty, u kterých se indikuje další vyšetření včetně rozboru krve.
A poznámka závěrem - nelze provést vyšetření krve bez alespoň její kapky! Neinvazivní diagnostika krve bez jejího předchozího odběru je podvod.

Krev má za normálních podmínek relativně konstantní složení. Proto se na jejím složení rychle projeví patologické změny v jednotlivých orgánech. Její analýza je tedy nejpřesnější.     Autor: Crystal (Crystl) from Bloomington, USA Zdroj: Flickr

Kategorie: Z fakulty

Zlý úmysl stačí, Vesmír, 8.5.2014

PřF UK - 28. Květen 2014 - 0:00

Vědci již umí sestrojit syntetické viry. Pak stačí zlý úmysl a možnost šíření… I s tímto rizikem musíme počítat. To jste řekl v roce 2006. Jak se dá tomuto riziku čelit v roce 2014?

Myslím, že tomuto nebezpečí v podstatě čelit nelze – molekulárně biologické techniky se stále zjednodušují. V roce 2002 připravil Eckard Wimmer v New Yorku celý poliovirus (virus způsobující dětskou obrnu) s několika studenty během několika měsíců. Dneska by to trvalo podstatně kratší dobu. Musíme doufat, že hrozba zneužití  patogenních virů bude mít stejný osud jako hrozba zneužití jaderných zbraní: visí nad námi už skoro sedmdesát let, a zatím ke katastrofě nedošlo.

Pokud se týká zlovolného šíření – je potřebné k tomu vyrábět syntetické viry? Nestačí případným teroristům ty přirozené? A pokud by je chtěli – jak už se několikrát v minulosti stalo – použít , které ze smrtících virů by podle vás byly  nejspíš “na ráně”?

Ano, nejspíš by stačily ty přirozené. Viry jsou naštěstí velmi nedokonalé biologické zbraně – lze je jen špatně cílit na nepřátelskou populaci a chránit přitom tu svou. Lze si je mnohem snadněji představit jako necílené prostředky terorismu, jejichž účelem je prostě jen šířit paniku. Nechci dávat nějaké návody, ale obavy ze zneužití viru pravých neštovic nejsou zcela neopodstatněné.

Tkáň infikovaná virem H5N1 ( (hnědozeleně). Snímek z elektronového mikroskopu.  Foto: Cynthia Goldsmith Zdroj: Wikimedia Commons, licence: http://commons.wikimedia.org/wiki/Commons:Pou%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD_obsahu_mimo_projekty_Wikimedia?uselang=cs

 

Když vědci izolovali v roce 2005 z těla eskymačky zlomky dědičné informace chřipkového viru, který na konci první světové války zabil 40 milionů lidí, a na jejich základě vytvořili syntetický virus, proti pokusům s oživeným virem se zvedly protesty. Podobně  v roce 2012 v souvislosti s výzkumem ptačí chřipky doporučil americký Národní vědecký poradní výbor pro biologickou bezpečnost pozdržet publikaci výsledků a poté zveřejnit jen jejich část; aby se nedostaly do nepravých rukou kritické informace, které by mohly vést k výrobě biologické zbraně. Mají vědci vůbec právo podnikat tak riskantní výzkum?

Jsem hluboce přesvědčen, že poznání je dobré a že (řečeno s klasikem) v práci a vědění je naše spasení. Zneužít se dá všechno, nože lze použít ke krájení chleba zrovna tak jako k zabití souseda. I v případě, který uvádíte, jsme se z těch (připouštím, velmi kontroverzních) studií dozvěděli, jaké konkrétní mutace můžou způsobit, že se ptačí chřipka, smrtelná dosud je pro ptáky, začne šířit kapénkovou infekcí mezi lidmi. Teď už ty mutace známe, a můžeme je tedy u příští formy ptačí chřipky hledat, abychom se mohli včas připravit na potenciální epidemii. Studie, o kterých mluvíte, byly nakonec v odborné literatuře publikovány sice se zpožděním, ale v podstatě celé.

Autor: Eva Bobůrková

Celý rozhovor Evy Bobůrkové s Janem Konvalinkou pro Vesmír si můžete přečíst ZDE

Kategorie: Z fakulty

Stránky

Přihlásit se k odběru Katedra botaniky agregátor - Z fakulty Přihlásit se k odběru Katedra botaniky - All comments

RSS kanál

Powered by Drupal

Studentský web PřF UK