Témata vhodná pro učitelské kombinace biologie a studenty OŽP

Rozšíření vybraných druhů na bílých stráních v Českém středohoří a jeho příčiny

Vedoucí: Zuzana Münzbergová (zuzmun@natur.cuni.cz)

Pochopení faktorů určujících rozšíření jednotlivých druhů v krajině umožňuje porozumět faktorům strukturujícím celá rostlinná společenstva. Zatímco o významu abiotických faktorů pro rozšíření druhů je toho známo poměrně hodně, již daleko méně se ví o významu faktorů historických. Ty mohou zahrnovat jak určitou paměť krajiny v podobě historického využití lokalit, tak roli náhody – ten či onen druh na lokalitu dorazil dříve než jiný. Cílem práce by bylo využít stávající informace o rozšíření vybraných druhů v konkrétním území (Litoměřicko), doplnit je o vlastní podrobnější data o velikosti populací těchto druhů a pokusit se identifikovat faktory toto rozšíření určující. To by bylo provedeno na základě znalosti současné i historické struktury krajiny (k dispozici z předchozích prací) a doplněno o vlastní sledování dalších vybraných faktorů. Dále by se sledování doplnila o experimentální výsev druhů na lokalitu případně pokus v zahradě. Zajímavé studijní objekty jsou např. dvojice druhů Inula salicina a I. hirta, druhy Bromus erectus a Brachypodium pinnatum, nebo druh Anthericum ramosum.

Rozšíření vybraných druhů na izolovaných stanovištích

Vedoucí: Zuzana Münzbergová (zuzmun@natur.cuni.cz)

Studium rozšíření druhů a celkové druhové diverzity na fragmentovaných stanovištích umožní stanovit očekávané důsledky dalšího zmenšování stanovišť pro přežívání druhů. Cílem práce by bylo prostudovat rozšíření jednotlivých druhů v sytému fragmentovaných dobře definovaných stanovišť (např. skalní stepi v Českém středohoří, skály, ale i vodní nádrže) ve vybraném území a poté se pokusit vysvětlit toto rozšíření na základě velikosti a izolovanosti oněch stanovišť a vlastností jednotlivých druhů (k dispozici v řadě existujících databází). Výsledky práce by pak umožnily definovat skupiny druhů a jejich vlastností, které jsou citlivé ke zmenšování stanovišť a takových, které k těmto změnám náchylné nejsou a jsou schopny osidlovat i ty nejmenší nejvzdálenější lokality.

Floristické studie vybraných území ČR

Vedoucí: Petr Havlíček (pethavlicek@seznam.cz), Lubomír Hrouda (hrouda@natur.cuni.cz)

Komplexní floristické zpracování zájmového území spolu s informacemi o historii botanického výzkumu, klimatu, geologii, pedologii, hydrologii, komentáře k vybraným významným taxonům, příp. nastínění taxonomických problémů v obtížných skupinách. Předpokládá se hojné dokladování taxonů formou herbářových položek.

Území lze vybrat po dohodě s vedoucím DP, mělo by zahrnovat oblasti Vám dobře a dlouhodobě dostupné (okolí bydliště, území dosažitelná z Prahy, …).

Fytocenologie lesních společenstev a mykoflóra na vybraných nalezištích významnějších makromycetů v okolí Prahy Bližší informace: Petr Havlíček (pethavlicek@seznam.cz), Jan Borovička (bore.bor@gmail.com)

Cílem práce je provést podrobný fytocenologický průzkum společenstev se známým výskytem vybraných vzácných druhů makromycetů v blízkosti Prahy a nalézt nové lokality jejich výskytu, sledovat vazby vybraných mykorhizníh druhů hub na úzce vymezené druhy cév. rostlin, příp. navrhnout způsob ochrany ohrožených druhů.

Budou opakovaně navštěvovány lokality známé výskytem Amanita caesarea, Boletus regius, B. satanas a B. fechtneri převážně na vápencovém podkladu v Českém krasu u Prahy, kde budou zaznaménávány fytocenologické snímky, seznamy vyskytujících se dalších „plodnicových, kloboukatých” hub a cévnatých rostlin, včetně druhů kritických (např. Quercus), zaznamenávány budou počty plodnic fruktifikujících vzácných druhů hub. Snahou bude společenstva fytocenologicky klasifikovat. Průzkum bude probíhat přímo v terénu, pro určení (mikroskopicky, pomocí chemických činidel atp.) některých nalezených problematických taxonů hub bude prováděn odběr vzorků nebo herbarizace pro následující laboratorní studium a pro revizi determinace pořizována jejich fotodokumentace, bude prováděna také herbarizace cévnatých rostlin.

Příkladem lokality navržené pro studium může být např. naleziště muchomůrky císařské u Vonoklas u Černošic s jilmovou doubravou (Querco-Ulmetum) a mapovanými jednotkami subxerotermních doubrav (Potentillo-Quercetum), dubohabrových hájů (Carpinion betuli), luhů a olšin (Alno-Padion).

Aktualizace informací o současném rozšíření vybraného druhu a posouzení míry a příčin jeho ohrožení

Vedoucí: Lubomír Hrouda (hrouda@natur.cuni.cz)

Cílem práce bude získat co nejkomplexnější a nejnovější údaje o rozšíření a o současném vědeckém poznání vybraných ohrožených druhů. Tyto údaje pak budou použity pro koncipování jejich účinné ochrany. Nabízené druhy jsou vybrány ze seznamu druhů navržených pro zpracování záchranných programů a zpracované práce budou využity pro posouzení nutnosti zpracování záchranného programu a zmapují současný stav poznání o druhu, podrobné mapování lokalit bude zaneseno do databází AOPK.

Diplomant shromáždí veškeré doposud známé údaje o lokalitách a stavu jejich populací s využitím herbářových dokladů, literárních údajů i nepublikovaných zpráv. Dále shromáždí údaje o dosavadním vědeckém poznání o ekologických nárocích a biologii druhu.

Další fází bude revize současných i historických lokalit a ověření stavu populací. V terénu budou zaznamenávány údaje o populacích (velikost a vitalita), stupeň zachování stanoviště, vlivy působící na stanovišti (negativní i positivní), současný management lokality. Lokality, příp. i výskyt druhů na nich, budou zanášeny do mapových podkladů a na jejichž základě budou vytvořeny vrstvy v GIS. Závěrem práce by diplomant na základě porovnání historického a současného rozšíření druhů a stavu populací provedl zhodnocení míry a příčin ohrožení druhu, a to jak ve vztahu ke konkrétním lokalitám, tak i k jejich celkovému rozšíření v ČR, v Evropě i po celém světě. Na základě tohoto zhodnocení by mohl podat návrhy na opatření směřující ke snížení stupně ohrožení druhu a zlepšení stavu lokalit.

Seznam druhů pro DP:

Témata související s datovou základnou pro Natura 2000

Bližší informace: Lubomír Hrouda (hrouda@natur.cuni.cz)

Slaniska – systematická revize všech výskytů biotopu

Slaniska jsou jednou z mapovatelsky problematických jednotek. Je to dáno jejich velkou vzácností a značnou nevyhraněností. V mapovatelské praxi je tedy žádoucí zaznamenávat všechny segmenty, které se slaniskům podobají (lépe zaznamenat a posléze přehodnotit, než úplně pominout). Cílem by bylo zhodnocení všech segmentů označených jako slaniska (T7). Na jednotlivých lokalitách by byla zaznamenávána flóra (např. formou škrtacích seznamů obsahujících nejdůležitější – tj. diagnostické aj. druhy) a vegetace formou standardizovaného sběru fytocenologických snímků.