Témata bakalářských a navazujících diplomových prací

Bakalářské práce slouží primárně ke dvěma účelům. Tím prvním - a důležitějším - je teoretická a metodická příprava k práci diplomové, protože diplomová práce je stěžejní, přínosná a asi i nejzajímavější část magisterského studia na PřF. Druhým účelem psaní bakalářské práce je získání bakalářského titulu. Navazující diplomka je samostatnou vědeckou prací pod vedením školitele.

Témata bakalářských prací ve většině případů logicky tvoří jakýsi prolog k diplomce. Představu o bakalářských pracích lze tedy celkem dobře získat tak, že se člověk podívá na témata diplomek a na bakalářské práce se bude dívat jako na úvody, zjednodušené verze a literární přehledy k nim. Nebo opačně, ze zde uvedených témat bakalářských prací vykrystalizuje téma práce diplomové.

Následující nabídka představuje příklady možných témat, na kterých lze u nás pracovat. Není to ale seznam vyčerpávající. Pravdou naopak je, že skoro s každým, kdo u nás začne studovat, nakonec téma vymýšlíme individuálně tak, aby bylo co nejzajímavější a pro konkrétního studenta co nejperspektivnější vzhledem k jeho představám a plánům.

BP + DP: Taxonomická studie epifytických korovitých lišejníků skupiny Lecanora pallida

LecanoraToto téma patří ke klasickým molekulárně-taxonomickým studiím, které se nyní v lichenologii stále častěji objevují na stránkách vědeckých časopisů. Je velmi vhodné pro studenty biologie různého zaměření, kde si velmi dobře osvojí moderní taxonomické metody využívané nejen u lišejníků (od terénních sběrů, přes práci s anatomickými, morfologickými i chemickými znaky až po rekonstrukci fylogenetických stromů).

Práce je zaměřena na přibližně osm středoevropských taxonů. Ke studiu budou použity vlastní terénní sběry a herbářové položky z vybraných sbírek. Pomocí tenkovrstevné chromatografie budou testovány sekundární metabolity a jejich význam pro determinaci druhů. Stěžejní součástí práce bude rekonstrukce fylogeneze této skupiny založená na sekvencích několika genů. Hlavní pozornost bude věnována běžně rozšířeným taxonům L. carpinea a L. leptyrodes, jejichž odlišování činí značné potíže a pokud tyto druhy vůbec existují, tak je druhový koncept možná založen na nevhodných znacích. Celkově tato studie přispěje k poznání poměrně složitého a málo prozkoumaného rodu Lecanora.

Kontakt: Jiří Malíček, 2. patro (dveře č. 85), jmalicek[at]seznam.cz

BP + DP: Rozmnožování lišejníků z hlediska stability biotopů ve světle evolučních teorií

lichen reproductionLišejníky patří mezi organismy s různými způsoby rozmnožování, kde pohlavní i nepohlavní typy jsou víceméně rovnoměrně zastoupeny. Mnohé druhy navíc běžně používají oba dva způsoby. Z evolučního hlediska má každý typ své výhody a nevýhody. Například z teorie zamrzlé plasticity vychází předpoklad, že ve stabilním prostředí převažují nepohlavně se množící organismy a v prostředí méně stálém dominuje pohlavní typ rozmnožování. Jaká je ale situace u lišejníků, kde se nejedná o jediný organismus, ale symbiotické spojení dvou nepříbuzných skupin, není známé. Může zde tento předpoklad fungovat, když víme, že pohlavně vzniklá spóra houby je závislá na spojení s určitým fotobiontem, což je velmi silná zábrana ovlivňující ekologii i šíření druhů?

Vlastní práce by zkoumala různé typy biotopů v rámci střední Evropy, kde by srovnávala zastoupení jednotlivých typů rozmnožování. Student by se mimo jiné pokusil nalézt případné důkazy k předpokladu zvýšeného výskytu nepohlavně se množících taxonů na stabilnějších biotopech, a to vše konzultoval v souvislosti s životnými strategiemi lišejníků.

Kontakt: Jiří Malíček, 2. patro (dveře č. 85), jmalicek[at]seznam.cz

DP: Refugia epifytických lišejníků v České republice

RefugiaDané téma je skládá především 1) z terénního průzkumu vybraných lokalit soustředěných v severní polovině ČR, 2) určování nasbíraného materiálu pomocí mikroskopických a chemických metod a 3) statistického vyhodnocení zjištěných skutečností pomocí mnohorozměrných metod. Je vhodné pro studenty odborné biologie.

Průzkum bude zaměřen na lokality, kde se doposud vyskytují vzácné epifytické lišejníky, které zde přežily období kyselých dešťů a následující eutrofizaci krajiny. Podobných míst zatím známe pouze několik a stále nejsou plně objasněny všechny důvody, proč právě zde vytrvávají vzácné druhy, zatímco v okolní krajině plošně vyhynuly. Zpravidla se jedná o hluboká údolí potoků a řek nebo některé zbytky pralesovitých porostů v horských oblastech. Protože tyto specifické lokality umožňují dlouhodobé zachování původní lichenoflóry, jedná se také o ochranářsky velmi cenné lokality. Případná bakalářská práce na toto téma by se zabývala problematikou refugií (lišejníků).

Kontakt: Jiří Malíček, 2. patro (dveře č. 85), jmalicek[at]seznam.cz

BP: Refugia lišejníků

RefugiaToto téma předchází diplomové práci "Refugia epifytických lišejníků v ČR". V rámci bakalářské práce student zpracuje literaturu popisující různé typy refugií, tedy míst, kde lišejníky přežily určité změny prostředí. Je s podivem, že na toto vysoce zajímavé téma zatím bylo publikováno jen velmi omezené množství prací. V refugiích mohou přežívat druhy boreální z dob ledových, které přežily např. ve vysokých horách. Ve zbytcích přirozené vegetace stále rostou druhy, které v intenzivně obhospodařované krajině již zcela vymizely. Z dnešního pohledu jsou zajímavá místa, kde původní společenstva lišejníků přežila dopady znečištění ovzduší. Refugium lze chápat jako jednotlivý strom i jako velkoplošné území, třeba velikosti celého pohoří. Komplexní pohled na tuto problematiku ve srovnání i s jinými skupinami organismů (např. cévnatých rostlin) by měl být zpracován právě v rámci této bakalářské práce.

Kontakt: Jiří Malíček, 2. patro (dveře č. 85), jmalicek[at]seznam.cz

BP + DP: Diverzita sterilních lichenizovaných krust ve střední Evropě

Sterilní krustyPro toto téma bude stěžejní práce v molekulární laboratoři, kde bude cílem získat sekvence s nasbíraných vzorků a následně zjistit identitu daných položek. Jejich správné určení bude potvrzeno chemickými a mikroskopickými metodami. Práce je vhodná pro studenty odborné biologie.

V terénu se běžně nacházejí sterilní lišejníky zcela bez plodnic či dalších rozmnožovacích útvarů. Mnohé z nich není možné determinovat s využitím klasických chemicko-mikroskopických metod. Otázkou zůstává, zda tyto lichenizované krusty patří z větší části k již známým a možná i pravidelně plodným lišejníkům, nebo jestli se jedná o zatím zcela neznámou část diverzity středoevropské lichenoflóry. Práce se bude záměrně zabývat nenápadnými lišejníky, které téměř postrádají vhodné znaky k determinaci. V tomto ohledu se jedná z velké části o nové téma, o kterém s výjimkou popisů některých taxonů zařaditelných do vymezené skupiny není prakticky nic známo.

Bakalářská práce by zahrnovala excerpci literatury o popsaných druzích lišejníků, které zpravidla nacházíme v přírodě právě v podobě nenápadných sterilních krust, a také optimalizaci molekulárních metod následně využitých při diplomové práci.

Kontakt: Jiří Malíček, 2. patro (dveře č. 85), jmalicek[at]seznam.cz

BP: Lichenoflóra ČR – (minulost a) budoucnost

Z území České republiky je dle aktuálního checklistu (2010) udáváno 1526 druhů lišejníků a každý rok se u nás najde několik druhů nových pro ČR. Kromě toho nastává po zlepšení určitých složek životního prostředí po roce 1989 doba „návratu“ mnoha druhů. Otázky k práci:

Kolik druhů lišejníků u nás může teoreticky růst a dosud od nás nejsou udávány nebo jsou udávány jen spoře v dávné minulosti? Srovnej evropskou lichenoflóru s naší, vyhledej druhy, které by u nás potenciálně mohly růst (důraz na recentně popsané taxony). Kde bychom měli tyto druhy hledat, jaká je jejich ekologie atd.?

Téma diplomové práce by mělo vyplynout z literární rešerše (při čtení článků a kompilace získaných dat se jistě vynoří nejeden nápad). Dá se uvažovat např. o taxonomicko-ekologické studii některé zajímavé skupiny lišejníků v rámci našeho území (třeba takové, kde v nedávné době došlo k vymezení nových taxonů).

Kontakt: Ondřej Peksa, Opeksa[at]zcm.cz

BP: Lišejníky antropogenních substrátů

Antropogenní substrátyLišejníky kromě přirozených substrátů, jako je dřevo, borka, horniny, zem, osidlují i lidskou činností vzniklé látky.

Otázky k práci: Kolik druhů roste na těchto antropogenních substrátech? Jaké jsou to nejčastěji druhy (euryekní, vápencové, ...?). Existují druhy zcela (nebo převážně) antropogenní, tzn. takové, co si zde našly svou volnou niku, nebo všechny rostou běžně i na přírodních substrátech? Jak je to s rozšířením těchto druhů – jsou kosmopolitní nebo se vyskytují jen v určitých geografických či fytogeografických globálních celcích?

Navázat se dá ekologicko-floristickou (nebo jakoukoliv jinou) diplomovou prací, jejíž téma by mělo vyplynout z literární rešerše (při čtení článků a kompilace získaných dat se jistě vynoří nejeden nápad).

Kontakt: Ondřej Peksa, Opeksa[at]zcm.cz

BP: Lišejníky a horniny

HorninyLišejníky jsou organismy, jimž komplexní struktura umožňuje kolonizovat různé druhy substrátu – známe lišejníky epifytické, saxikolní osidlující kameny a skály, folikolní rostoucí na listech i terikolní rostoucí na holé zemi. Každý druh vykazuje určitou mírou specificity vůči typu a charakteru substrátu. Existují lišejníky velmi vyhraněné (např. druhy rostoucí pouze na hadcových skalách) i druhy ubikvitní, které rostou na skalách, kmenech stromů i hlíně (pokud je zachováno alespoň podobné pH substrátu). Epilithické lišejníky rostoucí na skalách a kamenech jsou běžně charakterizovány jako druhy osidlující substráty kyselé či bazické, druhy nitrofilní či druhy intermediátních hornin. Některé druhy indikují přítomnost určitých látek, známé jsou např. lišejníky indikující těžké kovy.

Otázky k práci: Existují (v Evropě či ve světě obecně) druhy vykazující specificitu k určitému druhu horniny? Jsou horniny chudé a horniny bohaté na lišejníky? Je pravda, že vápence hostí nejbohatší lichenoflóru? Co je nejdůležitějším faktorem pro diverzitu lišejníků na určitém typu horniny (její složení, textura, tvrdost nebo pH?).

Navázat se dá ekologicko-floristickou (nebo jakoukoliv jinou) diplomovou prací, jejíž téma by mělo vyplynout z literární rešerše (při čtení článků a kompilace získaných dat se jistě vynoří nejeden nápad).

Kontakt: Ondřej Peksa, Opeksa[at]zcm.cz

BP + DP: Taxonomická a chemická studie vousatců ze skupiny Bryoria fuscescens/implexa ve střední Evropě

BryoriaVousatce rodu Bryoria patří k nápadným epifytickým makrolišejníkům, které se hojně využívají např. v bioindikaci. Je proto s podivem, že taxonomie tohoto význačného rodu není stále uspokojivě dořešena. V tradičním evropském pojetí jsou v rámci této skupiny rozlišovány druhy především na základě obsahu sekundárních metabolitů, protože tyto lišejníky nemají mnoho morfologických znaků. Chemické znaky jsou ale v posledních letech zpochybňovány, protože bylo zjištěno, že jednotlivé chemotypy mohou být přítomny i v rámci jediné stélky, resp. jejích částí. Z těchto i prvotních fylogenetických poznatků vyplývá domněnka, že celá skupina je možná pouze jedním, chemicky i morfologicky variabilním druhem. Naopak ale rozlišování některých druhů se zdá být vzhledem k stálým znakům jako oprávněné. Vousatce na území střední Evropy nikdo detailně nestudovat, proto se nabízí detailní taxonomické zpracování středoevropských populací primárně na základě molekulárních znaků.

Kontakt: Jiří Malíček, 2. patro (dveře č. 85), jmalicek[at]seznam.cz

DP: Lišejníky Karlického údolí u Dobřichovic

Karlické údolí patří k zajímavým lokalitám význačným na xerothermí vápencovou a diabasovou lichenoflóru. Nedávný výzkum v Českém krasu se Karlickým údolím programově nezabýval, proto je možné očekávat mnoho zajímavých nálezů. Práce spojující terénní činnost s laboratoří (mikroskopie, UV testování, tenkovrstevná chromatografie) a je vhodná pro studenta učitelství.

Lokality pro floristický průzkum je možné vybrat po dohodě se studentem (místo bydliště apod.). Je vhodné floristiku rozšířit ještě o některé otázky ekologické či taxonomické.

Kontakt: David Svoboda, 2. patro (dveře č. 94), david.svoboda[at]email.cz