Pestřenky (Syrphidae) a opylování v zemědělské krajině – Potřebujeme louky, nebo stačí jenom lem u silnice?

Janovský, Z. (1), Horčičková, E. (1), Pavlíková, A. (3), Uhlíková, N. (5), Gruberová, P. (6), Mikát, M. (2), Kmecová, K. (4), Hadrava, J. (2), Smyčka, J. (1), Požárová, D. (7), Herben, T. (1,8)

1) katedra botaniky, PřF UK, Praha
2) katedra zoologie, PřF UK, Praha
3) katedra zoologie, PřF JU a Entom. ústav AVČR, České Budějovice
4) G. Znojmo
5) G J. Keplera, Praha
6) G Klatovy
7) G Rakovník
8) Botanický ústav AVČR, Průhonice

Položená otázka nabývá na významu vzhledem ke skutečnosti, že pestřenky jsou jedněmi z
nejvýznamnějších opylovačů v současné zemědělské krajině, srovnatelné se včelou
medonosnou. Je zajímavá i při pohledu na rostliny, z nichž mnohé kdysi typicky luční druhy
dnes přežívají v lemech cest, polí apod. Pro pestřenku mohou být při jejím využívání zdrojů v
krajině podstatná přinejmenším tři hlediska: (i) zastoupení jí preferovaných zdrojů nektaru a
pylu; (ii) fysiognomická charakteristika porostu (zejména výška a členitost kvůli úkrytům); (iii)
poloha a dostupnost v rámci krajiny.

Vztahu pestřenek k prvnímu a zprostředkovaně na úrovni louka x lem i druhému a třetímu
hledisku jsme se věnovali ve 3 termínech výzkumu v průběhu července a srpna. Pokaždé jsme
na 60 bodech studovali společenstva pestřenek a dostupné zdroje potravy, t.j. kvetoucí
hmyzosnubné rostliny. Složení rostlin jsme zkoumali na dvou prostorových škálách (odchytová
plocha 4 x 4 m a okolí v okruhu 15 m).

Druhové složení pestřenek se mezi jednotlivými termíny výzkumu velmi výrazně
obměňovalo, naopak zjištěné rozdíly mezi loukami a lemy nebyly příliš velké. Vyhraněnější
preferenci (v prospěch či neprospěch lemů) vykazovala pouze asi třetina druhů pestřenek, a to
spíše těch méně početných. U složení rostlin byla situace spíše opačná s větším rozdílem mezi
loukami a lemy (lemy byly navíc obecně heterogennější). Při zohlednění zastoupených druhů
rostlin přestaly být rozdíly ve složení pestřenek mezi loukami a lemy signifikantní. Lze je tedy
spíše vysvětlit odlišným zastoupením zdrojů potravy než fysiognomií vegetace a polohou.

Obecně se u zastoupení zdrojových rostlin ukázalo jako důležitější zastoupení konkrétních
významných druhů než celková podoba společenstva. Pestřenky reagovaly na druhové složení
rostlin na obou prostorových škálách, ale nelze obecně říci, která je důležitější.

Výzkum byl podpořen grantem GAČR P505/11/1589, Britskou ekologickou společností a Římskokatolickou farností Uhlířské Janovice.

Presentováno na konferenci Zoologické dny 2013 v Brně ve dnech 7.-8. 2.  2012.

Zpět do sekce Kde o sobě dáváme vědět.


 

PřílohaVelikost
PDF icon Presentace k přednášce2.45 MB