Luční rostliny a jejich opylovači - O projektu

Odhaduje se, že 80 % všech cévnatých rostlin světa je entomogamních, tedy potřebují opylení hmyzem, aby mohly vytvořit semena. Vztah opylovačů a rostlin je důležitý i pro lidskou společnost. Na opylování závisí produkce některých zemědělských plodin (např. rajčata, okurky, luštěniny atd.) a všech ovocných stromů. To vede k zájmu biologů o tento vztah rostlin a hmyzu.

Víme, že početnosti opylovačů se v naší krajině mění. Méně lidí včelaří, mnoho specialisovaných opylovačů (zejména samotářských včel), ale také třeba motýlů ubývá až zcela mizí. Naopak jiní opylovači, např. pestřenky, se šíří. Tyto změny neovlivňují jen naše pole a zahrady, ale i obyčejné luční rostliny, kterým v tomto směru zatím nebyla příliš věnována pozornost, a to ani těm chráněným. Jak se odlišní opylovači promítají do jejich života? Dokáží všechny rostliny na našich loukách dlouhodobě přežít? Tyto otázky nás, skupinu studentů Přírodovědy, přivedly k tomu, že jsme se v roce 2008 pustili do zkoumání vztahů lučních rostlin a opylovačů.

Začali jsme sledovat dvě docela obyčejné louky u vsi Vernýřov na jihozápadním Kutnohorsku. Doposud na nich roste (na rozdíl od širého okolí) čertkus luční, jedna z bylin, které byly silně postiženy plošným odvodňováním luk. Čertkus měl kdysi svého specialisovaného opylovače, samotářskou včelu pískorypku (Andrena marginata), ale ta se dnes v této oblasti vůbec nevyskytuje. Jeho modro-fialové květy nyní navštěvují převážně pestřenky, a tak nám tato rostlina může povědět něco o tom, jak se luční rostliny vyrovnávají se změnou společenstva opylovačů. Postupem času náš výzkum rozšiřujeme i na další luční druhy. Začali jsme se také zabývat otázkami, jaké rostliny navštěvují jednotlivé druhy pestřenek, jak se jednotliví opylovači v krajině pohybují (tedy kam a jak účinně přenášejí pyl) a zda dovedou nahradit ubývající včely.

Výzkum role pestřenek jako opylovačů i biologie čertkusu pro nás začínají v létě na loukách, ale nezanedbatelnou část dat zpracováváme během zimy, ať už při počítání semínek nebo analyse složení pylu setřeného s pestřenek na průtokovém cytometru. Některé jevy také zkoumáme na rostlinách čertkusu ve sklenících Botanické zahrady, hl.m. Prahy, s níž spolupracujeme. Toho času se jádro našeho týmu skládá z doktorandů a bakalářských studentů Přírodovědeckých fakult University Karlovy a Jihočeské university v Českých Budějovicích. Nezištně a z nadšení nám však také vydatně pomáhají další kamarádi studenti z obou universit i z gymnasií.

Na těchto stránkách bychom Vás rádi seznámili nejen s dosavadními výsledky našeho výzkumu, ale také bychom Vám chtěli ukázat, s jakými krásnými tvory se můžete setkat na louce za Vaším domem a co vše zajímavého, a často i důležitého, se tam odehrává.