Efektivita přenosu pylu u opylovačů čertkusu lučního

Vosolsobě, S. (2), Janovský, Z. (1), Mikát, M. (3), Říhová, D. (3), Pavlíková, A. (4), Ponert, J.H. (2)

1) katedra botaniky, PřF UK, Praha
2) katedra experimentální biologie rostlin, PřF UK, Praha
3) katedra zoologie, PřF UK, Praha
4) katedra zoologie, PřF JČU, České Budějovice

Opylování patří k základním faktorům limitujícím produkci semen u allogamních druhů a je též zásadní pro zajištění genového toku mezi mikropopulacemi u druhů fragmentovaných biotopů. V naší studii jsme se zaměřili na studium opylovačů čertkusu lučního Succisa pratensis Moench, který je na konci léta jedním z největších zdrojů nektaru na oligotrofních vlhkých loukách. Dominantními opylovači jsou především pestřenky Eristalis tenax L. a E. interruptus Poda, které dohromady představují cca 75% všech návštěvníků. Zůstává však otázkou, zda nejčastější návštěvníci jsou též nejefektivnější v přenosu pylu mezi rostlinami.

Studovali jsme proto specificitu a efektivitu jednotlivých opylovačů čertkusu, konkrétně tří nejčastějších druhů pestřenek E. interruptus, E. tenax a Helophilus trivittatus L.. Pomocí želatinových bločků barvených fuchsinem byl kvantitativně sbírán pyl z odchycených opylovačů. Následně bylo vyhodnoceno jeho množství a zastoupení pylu jednotlivých druhů rostlin. Srovnávány byly pylové profily získané z opylovačů odchycených na plochách s převahou čertkusu s profily pořízenými na plochách s dalšími dvěma výraznými zdroji pylu na lokalitě - škardě dvouleté (Crepis biennis L.) a děhelu lesního (Angelica sylvestris L.).

V rámci předběžných výsledků jsme identifikovali na tělech opylovačů pyl z devíti druhů rostlin vyskytujících se na lokalitě. Čertkus produkuje relativně málo pylových zrn, která jsou téměř o řád větší než pyl ostatních druhů. Méně ochlupený druh Helophilus trivittatus přenáší několikanásobně méně pylu než zbývající dva zkoumané druhy, a tak je absolutní množství jím přenášeného pylu čertkusu velmi malé. Tyto předběžné výsledky nám umožňují lépe zhodnotit význam jednotlivých opylovačů a propojit je s preferencemi opylovačů k vlastnostem opylované rostliny (vizte též Janovský et al.: Aktivita opylovačů čertkusu lučního jako funkce vlastností jednotlivých rostlin a povětrnostních podmínek).

Tento výzkum byl podpořen z prostředků grantu GAUK č. 155307. Presentováno na konferenci Zoologické dny v Praze ve dnech 11.-12.2. 2010.

Zpět do sekce Kde o sobě dáváme vědět.