Prostorová a denní aktivita pestřenek na vlhké louce

Hadrava, J. (1), Janovský, Z. (2), Mikát, M. (1), Faltýnková, J. (3), Černá, I. (4), Kazda, A. (5), Korábek, O. (1), Mikátová, Š. (3), Horčičková, E. (2), Ponert, J. H. (6,7), Aldorfová, K. (8), Kmecová, K. (9), Holub, T. (10), Martinek, J. (3), Vosolsobě, S. (6), Pavlíková, A. (4), Říhová, D. (1), Pospíšková, M. (2), Jersáková, J. (11)

1) kat. zoologie, PřF UK
2) kat. botaniky, PřF UK
3) PřF UK
4) kat. zoologie, PřF JU
5) kat. lineární algebry, MFF UK
6) kat. experimentální biologie rostlin, PřF UK
7) Botanická zahrada hl. m. Prahy
8) G Českolipská, Praha
9) Znojmo
10) České Budějovice
11) kat. biologie ekosystémů, PřF JU

Pestřenky v dospělosti patří mezi klíčové opylovače v loukách, kde využívají jako zdroj nektaru a pylu široké spektrum rostlin. Jednotlivé druhy se však liší ve svých preferencích k rostlinám. Výskyt opylovačů na rostlinách však není ovlivněn jenom jejich preferencemi, ale také prostorovým rozmístěním rostlin. Naším cílem se stalo zjistit, jaké rostliny jednotlivé druhy pestřenek z tribu Eristalini využívají a jak toto souvisí s jejich prostorovým rozmístěním. Na studované lokalitě jsme v pravidelném sponu 20 m zkoumali abundanci a diversitu kvetoucích entomogamních rostlin a na stejných bodech jsme následně v pětiminutových blocích zaznamenávali výskyt jednotlivých opylovačů dle druhů rostlin. Kromě toho jsme na studované lokalitě i okolních loukách prováděli zpětné odchyty za účelem zjištění vzdáleností, na něž pestřenky přeletují.

Nejhojnější druhy rostlin se ne zcela shodovaly s nejnavštěvovanějšími druhy rostlin. Nejvyhledávanějším druhem byl čertkus luční, dále pak řebříček bertrám, pryskyřník prudký a chrpa luční. Většina pestřenek se pohybuje v rámci lokality ve vzdálenostech do 100 m, ale opakovaně byly zaznamenány přelety i mezi lokalitami vzdálenými 500 m, a to i za méně než 6 h.

Aktivita pestřenek na čertkusu rostla od rána až do časného odpoledne a pak rapidně klesala za současného vzrůstu navštěvovanosti ostatních rostlin, především řebříčku bertrámu. Navečer aktivita ovšem utichala na čertkusu výrazně později, a tak opět dominoval v četnosti návštěv. Aktivita pestřenek na čertkusu je v dobré shodě s uvolňováním pylu na čertkusu, přičemž vrchol aktivity pestřenek je opožděn o cca 2 h proti vrcholu množství dostupného pylu. Domníváme se, že pestřenky se na čertkusu koncentrují jakožto na dominantním zdroji pylu a nektaru a přesouvají se z něho na další druhově specifické živné rostliny pouze v době relativního nedostatku. Čertkus zřejmě představuje určitou podpůrnou křižovatku, která může navyšovat density pestřenek na louce.

Presentováno na konferenci Zoologické dny v Brně ve dnech 17.-18.2. 2011.

Zpět do sekce Kde o sobě dáváme vědět.