Proč opylovači

Tento oddíl našich stránek se pokouší přiblížit:

  • jaká je situace v naší krajině a z jakých úvah vycházíme
  • jaké s nimi spjaté otázky se snažíme řešit
  • jakou hodnotu může mít opylování a výzkum jeho zákonitostí pro naši společnost.

Skutečnost, jak klíčovou vazbou v přírodě je opylování, nás pochopitelně nejprve vůbec nenapadla. Přišlo nám hlavně jako zajímavý fenomén, který je zábavné zkoumat pro každého z pohledu jeho odbornosti. Čím více mu však rozumíme, tím více si uvědomujeme, jak souvisí i s tak vzdálenými věcmi, jako je podoba našeho venkova či efektivita zemědělských dotací EU.

Jedním z nějvětších problémů botaniky i zoologie je dokázat vysvětlit, proč se jednotlivé druhy vyskytují, tam kde se vyskytují, a co ke svému výskytu potřebují. Tyto poznatky jsou pro nás velmi důležité v mnoha situacích, např.:

  1. Když chceme daný druh účinně chránit.
  2. Když chceme zjistit, jak optimálně využívat danou louku.
  3. Když hledáme přirozené nepřátele zavlečených invasních druhů (např. křídlatka, bolševník).
  4. Když chceme potlačit jedovaté rostliny na pastvině.
  5. Když chceme vědět, v jakých podmínkách pěstovat či sklízet léčivé rostliny.
  6. Když chceme zajistit, aby naše plodiny byly opyleny a přinesly dostatečnou úrodu.
  7. V neposlední řadě i když třeba jen chceme vědět, jak hospodařit na nějaké louce, protože to, jak vypadá, se lidem líbí a pomáhá jim vytvářet příjemné prostředí pro rekreaci.

Tradičně se hledaly podmínky umožňující život daného druhu zejména v neživém prostředí (jak je druh odolný k mrazu, jaké horninové podloží mu vyhovuje atd.) a v případě živočichů také v rostlinách (na které rostlině se daný druh vyvíjí, kde se ukrývá atd.). I když toto hledání mnohdy zdaleka není u konce, přinesla nám téměř dvě století systematické práce zoologů a botaniků mnoho cenných poznatků. S přibývajícími poznatky se ale také začalo ukazovat, že  tyto faktory mnohdy nejsou rozhodující. Významnou roli např. hraje způsob obhospodařování plochy. Neznámost tohoto faktoru vedla mimo jiné ke zkáze mnoha krásných území jejich vyhlášením za chráněná území a následným přerušením veškerého obhospodařování (např. mohelenská hadcová step). Podobným faktorem je kontinuita obhospodařování, kdy mnohým organismům trvá velmi dlouho, než se dokáží rozšířit na nově vzniklou příhodnou lokalitu.

V posledních letech si také začínáme uvědomovat význam jiné skupiny faktorů, a to jsou interakce s dalšími organismy. Rostliny a živočichové často na sobě vzájamně závisejí, nebo také na dalších organismech, jako jsou třeba mykorhizní houby. význam těchto vazeb začínáme poznávat zejména na příkladech ze západní Evropy. Naše příroda na venkově je totiž ve srovnání s tou v západní Evropě ve výborném stavu (jinak zdaleka ne) a mnohou běžnou louku by tam vyhlásili za reservaci. Ohromné ochuzení druhového bohtaství se tam začalo promítat mimo jiné do úbytku specialisovaných opylovačů, jakými jsou např. samotářské včely.  Začíná být také pozorován úbytek rostlin, které jsou na tyto opylovače navázané (Biesmeijer a kol. 2005). Vzhledem k tomu, že rostliny jsou oproti opylovačům často dlouhověké, projevují se tyto výpadky opylovačů se zpožděním, a tak nevíme, které rostliny jsou ještě ohrožené a které ne.

sit1a_0.png

Někdy víme zcela přesně, že daný druh rostliny závisí zcela na jednom jediném druhu rostliny a ten zase na ní (např. keř Oxyanthus pyriformis a lišaj Coelonia mauritii v jižní Africe; Johnson a kol. 2004). V našich podmínkách takto jasně vylišené dvojice rostlin a opylovačů zřejmě neexistují a vztahy mezi rostlinami a opylovači lze spíše chápat jako určitou síť, kde většina rostlin je navštěvována více než jedním opylovačem a kde opylovač obvykle navštěvuje více než jednu rostlinu. To má své výhody i nevýhody. Na jednu stranu není takovou tragédií, když z louky zmizí jeden nebo dva druhy rostlin či opylovačů, ale na druhou stranu, když zmizí určité kritické množství druhů, síť se začne rozpadat a každý další zmizivší druh s sebou vezme i některé ze svých partnerů.

Jak jsou takovéto sítě strukturovány? Je přítomnost některé rostliny nebo opylovače důležitější než jiných? Kdy druhová bohatost, ať už rostlin či opylvoačů poklesne pod hladinu, kdy se síť začne zrychleným tempem rozpadat? Na žádnou z těchto otázek nemáme uspokojivou odpověď. Situace není možná navíc tak černá, za to však složitější. Některé skupiny opylovačů sice ubývají (medonosné včely, samotářské včely, motýli) ale jiné zase přibývají (např. pestřenky), stejně tak mizí původní rostliny, ale zase objevují nové, nepůvodní či přímo invazní rostliny. Jak se tyto organismy zapojují do stávajících sítí? Pomáhají je znovu provázat, nebo jen vytěsní nějaký druh a zaujmou jeho místo? Přesouvají se opylovači za rostlinami na louky, kde ještě jsou? Dokáží třeba přibývající pestřenky nahradit úbytek medonosných včel způsobený vymíráním včelařů?

Hledání odpovědí na tyto otázky nás přivedlo právě ke studiu opylování. Soustředíme se na louky jako na nejrozmanitější ekosystém naší venkovské krajiny a na pestřenky, jakožto přibývající skupinu opylovačů, o níž se však skoro nic neví. Není samozřejmě v našich silách v tuto chvíli hledat odpovědi na všechny výše položené otázky, protože každá z nich se rozpadá na mnoho dílčích otázek, které je potřeba zodpovědět před postupem dál (skutečnost, kterou by se měli naučit chápat grantové agentury i politici - nejen pro potřebu poznání opylování). Konkrétní otázky, které aktuálně zkoumáme můžete najít v oddílu Co zkoumáme.

Citovaná literatura

Biesmeijer, J. C., Roberts, S. P. M. a kol. (2006): Parallel Declines in Pollinators and Insect-Pollinated Plants in Britain and the Netherlands; Science 313: 351-354.

Johnson, S.D., Neal, P.R., Peter, C.I., Edwards, T.J. (2004): Fruiting failure and limited recruitment in remnant populations of the hawkmoth-pollinated tree Oxyanthus pyriformis subsp. pyriformis (Rubiaceae); Biological Conservation 120 (1): 31-39.