Otázky, které se snažíme zodpovědět

Toto jsou nejdůležitější okruhy otázek ohledně vztahů lučních rostlin a pestřenek, na něž se snažíme hledat na loukách Kralicka hledat odpověď:

  1. Jak vypadají vztahy rostlin a opylovačů na běžné české louce? Jaká je role pestřenek v nich?
  2. Jaké luční rostliny pestřenky navštěvují? Jak se tato množina překrývá s rostlinami navštěvovanými dalšími významnými opylovači - včelami a čmeláky?
  3. Jaké vlastnosti louky obecně ovlivňují množství opylovačů na ní?
  4. Kolik pestřenek je na loukách a na jaké vzdálenosti mohou přenášet pyl?
  5. Jak moc si pestřenky vybírají, které druhy navštíví? Jsou druhy, které nenavštěvují? Proč? Jak jsou pestřenky věrné jednotlivým druhům rostlin (t.j. jak často přenášejí pyl mezi jedinci stejného druhu)? Jak efektivně přenášejí jednotlivé druhy pyl rostlin?
  6. Jak moc opylení dané rostliny závisí na tom, jaké rostliny rostou v jejím okolí?
  7. Ovlivňují pestřenky přímo vývoj početnosti populací lučních rostlin?

1,2) Jak vypadá opylovací síť na běžné české louceOpylovací síť

Otázky shrnuté pod první dva body zkoumáme zejména na lokalitě K Handrkovu a na vybraných dalších bodech v okolí. V podstatě se snažíme o botanickou charakterisaci těchto bodů a následně na nich pozorujeme, jací opylovači se vyskytují na bodě a na jakých rostlinách. Toto je svým způsobem úvodní pokus pro všechny následující. Jeho cílem je zjistit, jaký je celkový podíl pestřenek na opylování v krajině a jak se tento podíl mění mezi jednotlivými rostlinami. V tomto směru nás také zejména zajímá, zda pestřenky navštěvují stejné druhy rostlin jako včely a čmeláci, nebo zda se na rostlinách navštěvovaných včelami a čmeláky vyskytují jen náhodou.

Obr. 1  - Síť výzkumných ploch na  lokalitě K Handrkovu

3) Jak vlastnosti louky ovlivňují množství opylovačů na louce

Za tímto účelem nesledujeme v rámci pokusů k předchozí otázce pouze louku K Handrkovu, ale máme v okolních loukách rozmístěny další body. Zároveň také sledujeme vztahy rostlin a opylovačů během delšího časového období, a sice mezi sečí a otavou. Zajímá nás především, jaký vliv na početnost jednotlivých skupin opylovačů mají různé prvky v krajině - mokřady (líhniště pestřenek), posice úlů, nepravidelně kosené lemy cest a potoků (se zdroji nektaru v době pokosení luk) atd. Rovněž nás zajímá, jak např. může bohatě kvetoucí lem po stránce opylovačů ovlivnit sousední rozkvétající louku - odláká jí všechny potenciální opylovače, nebo naopak opylovači přitahování lemem se budou více pohybovat i v oné louce?

4) Kolik pestřenek je v louce a na jaké vzdálenosti přenášejí pyl

Máme relativně nejasné tušení, že pestřenky mohou být pro opylování na loukách důležité a že přibývají, alespoň, co do počtu druhů. Nemáe ale prakticky žádné informace o jejich početnosti natožpak jejím vývoji. Z toho důvodu se v našem zkoumaném území snažíme sledovat početnosti pestřenek, což se dělá pomocí značení a zpětného odchytávání pestřenek (více vizte prosím oddíl Jak zkoumáme). Při té příležitosti také sledujeme na jaké vzdálenosti pestřenky v krajině migrují (pestřenky značíme různě na více místech). Tato informace je zajímavá z poheldu rostlin, protože zejména vzácnější rostliny mají často malé populace roztroušené v krajině a je otázkou, zda mezi nimi může docházet k přenosům pylu (a tudíž k bránění genetické degradaci malých populací).

5) Jak si pestřenky vybírají rostliny a jak je opylují

Kromě zjišťování, kolik je pestřenek a které rostliny opylují, se také snažíme poodhalit mechanismy, na jejichž základě si pestřenky vybírají rostliny. Zajímá nás, zda závisí výběr pestřenek na okolí rostliny, v němž se vyskytuje, na kolik pestřenky umí rozpoznat příbuzné druhy rostlin a na kolik se toto jejich rozlišování promítá do reálného výběru rostlin, např. nakolik je pestřenka věrná danému druhu rostliny. Věrnost pestřenek rostlině (t.j. jak často létají mezi jedinci stejného druhu rostliny) spolu s jejich efektivitou jakožto přenašečů pylu nás zajímají proto, že někdy se totiž může stát, že častý opylovač nemusí být tím rozhodujícím, protože jiný, méně častý přenáší mnohem více pylu.

6) Jak moc opylení rostliny závisí na jejím okolí

Jak moc je rostlina opylená, závisí na více faktorech, a tak na tuto otázku hledáme odpověď v mnoha pokusech. Zajímá nás, jakou roli hrají okolní rostliny (ať už jejich výška nebo druhové složení), ale také jakou roli hrají ostatní rostliny vlastního druhu, protože na jednu stranu jsou rostliny stejného druhu možným zdrojem pylu, ale na druhou stranu představují zároveň konkurenci potenciální přetahující opylovače od rostliny.

7) Jak moc ovlivňuje opylování početnosti rostlin

Rostliny málokdy vytvoří tolik semen, kolik by mohly dokázat v ideálních podmínkách. Zdaleka ne vždy však počet vytvořených semen ovlivňuje početnost opylovačů. Proto nás jednak zajímá, na kolik závisí tvorba semen námi zkoumaných druhů na aktivitě opylovačů a jak  se to promítá do změn početností jednotlivých druhů rostlin.

 

 

Tags: