Hodnocení přednášek 2004

Hodnocení vychází z ankety provedené mezi studenty Oddělení geobotaniky a dalšími studenty, kteří se účastní výuky na něm (studenti OŽP). Hodnoceny byly předměty vyučované přímo oddělením nebo doporučené předměty jiných oddělení, případně kateder. Byla použita stejná kritéria jako při předloňské anketě. Hodnoceny byly pouze přednášky, na něž se chodilo v minulých dvou školních letech (2002/03 a 2003/04)

Kritéria byla:
- užitečnost: 1 (nejužitečnější) až 5 (na nic) – jak vám předmět přijde užitečný, a to jak pro vás tak v obecné rovině
- zajímavost: 1 (nejzajímavější) až 5 (nejméně zajímavá) – je předmět poutavě podaný?, je obor sám o sobě zajímavý?
- složitost: 1 (nejlehčí) až 5 (nejtěžší, nejsložitější) – ani jeden extrém není brán jako pozitivum, optimum by mohlo být 3, jde jak o obtížnost přednášky, tak předmětu jako takového

Anketu vyplnilo 19 studentů, ale průměrně připadlo na předmět byl pouze okolo 7 hlasů. Předměty, které měly méně než 3 hlasy, byly zcela vyřazeny z analýzy (Biologické aspekty OP, Divoká karta, Fytogeografie, Molekulární přístupy v botanice, Tvorba a ochrana krajiny). Ve dvou případech byly zařazeny přednášky se dvěma hlasy (Molekulární markery a Rostlinné invaze).

Při srovnávání výsledků mezi lety (2002 a 2004) byly vyřazeny předměty, které se nekonaly nebo nebyly hodnotitelné v jedné z anket (celkem 13 předmětů).

Výsledky:

2004

Užitečnost – předměty byly obecně hodnoceny poměrně dobře, polovina předmětů byla mezi 1 a 2. Na jejich špici se umístily jednak exkurze (podobně jako předloni), dále přednášky Vegetace střední Evropy a Příroda a člověk v holocénu, Vývoj přírody ve čtvrtohorách a obě Biostatistiky. Naopak na konci se oddělila výrazná skupina přednášek (s hodnocením okolo 4), které se zdají být neužitečné, nejspíš díky způsobu, jakým jsou podané – byly to Biomy Země, Nauka o vegetaci a Geologie a geomorfologie pro botaniky. Ostatní, stále ještě velmi dobře hodnocené, předměty v okolí hodnocení 2 nebylo možno rozdělit do výrazných skupin a jejich pořadí je možno považovat částečně za dílo náhody (díky poměrně malému vzorku).

Zajímavost – hodnocení v tomto kritériu se poměrně rozrůznilo (až k průměru 4) a hodnoty měly mnohem větší rozptyl, než u předešlého. Přes psychologickou hranici známky 3 se přehouply stejné předměty jako u předešlého kritéria a dále Zvárovy Základy biostatistiky, Velké praktikum a Paleoekologie. Naopak velmi dobře se umístily zajímavě podané přednášky Ekofysiologie rostlin a Příroda a člověk v holocénu. S nimi se na špičce umístily opět různé exkurze a také Populační biologie a Vývoj přírody ve čtvrtohorách. Mezi známkami 2 a 3 se umístily předměty s často poměrně velkým rozptylem hodnocení (Bioklimatologie, Kurz GIS, Krajinná ekologie, Systém nebo Biostatistika), čili pro někoho nebyly přínosné, ale pro jiné ano. Ostatní předměty pak spadly do poměrně široké a nerozlišené skupiny mezi 1,5 a 2,5.

Složitost – hodnocení v kategorii složitost mělo vůbec největší rozptyl známkování. Z ankety také vyplynulo, že žádný předmět není neúnosně obtížný – hodnocení 5 bylo použito pouze u Biostatistik, u obou se ale vyskytlo i hodnocení 1 a 2. Jako složité byly obecně hodnoceny speciální a teoretické přednášky a dále přednášky statistiky. Naopak jako jednoduché byly hodnoceny přednášky „vyprávěcí“ a rozličné exkurze – to vše je podobné loňským výsledkům

Biploty - z biplotů kriterií lze vyvodit podobné závěry jako z grafů kritérií a z podobných grafů loni: 1) čím složitější přednáška, tím je považována za užitečnější 2) zajímavost a užitečnost jsou poměrně dobře korelované (R2=0,41).

Zajímavost x složitost

Zajímavost x užitečnost

Složitost x užitečnost

2002 proti 2004

Nadstavbou proti předloňské anketě byla možnost srovnání mezi oběma anketami. Obecně vyšlo hodnocení v roce 2004 jako přísnější, ve všech třech parametrech převažovala negativní změna hodnocení 2004 proti 2002. Nejsilněji se to projevilo u užitečnosti, průměr zajímavosti se posunul jen málo a složitost přednášek se podle ankety zvedla.

Užitečnost – jako výrazně méně užitečných se ukázalo jen asi 5 přednášek, z nichž většina i tak získala poměrně slušné hodnocení – pouze Nauka o vegetaci se propadla o asi 1,5 stupně. Zlepšení nastalo u některých změněných přednášek, například Vegetace střední Evropy a Ekologie rostlin a také u Krajinné ekologie a Úvodu do geobotaniky.

Zajímavost – podobně jako u předchozího kritéria se zlepšily přednášky Vegetace střední Evropy a Ekologie rostlin a dále byl shledán zajímavějším také Fytkurz spolu s Populační biologií a třeba seminářem. Zhoršení bylo výrazné u Nauky o vegetaci a překvapivě také u Systému a Velkého praktika (o asi 1 stupeň).

Složitost – obecně se hodnocení složitosti přednášek zřejmě zpřísnilo – nejsilněji se to překvapivě projevilo u Ekofysiologie a jejího praktika, Dendrologie a dále například Posemináře – které obecně patří spíše k jednoduchým. Proti proudu se naopak posunuly Popkurz, Praktikum a Populační biologie a také Vývoj přírody ve čtvrtohorách.

Jako nejsložitější možnost grafického znázornění jsem použil vynesení hodnot dvou parametrů z obou anket do jednoho grafu a spojení bodů stejné přednášky. Výsledek byl poměrně nečitelný, ale poukázal na několik obecných zajímavých výsledků (při použití zajimavosti a uzitecnosti).

1) Některé předměty se zhoršily výrazně (nebo na ně bylo kritičtěji pohlíženo) – Biomy, Nauka, Praktikum ekofysiologie, Zahraniční exkurze, Popkurz, Květena, Biostatistika 2 nebo třeba Poseminář – u většiny jsou příčiny spíše spekulativní.

2) Některé předměty byly považovány za méně zajímavé – jako například Rozšířený systém - ale užitečnost zůstala stejná.

3) Zbytek předmětů buď stagnoval nebo se výrazně zlepšil i přes všeobecnou přísnost – těmito předměty byly Vegetace střední Evropy, Ekologie rostlin, Populační biologie, Krajinná ekologie a Úvod do geobotaniky. Ty by se asi měly pochválit…

Sepsal Tomáš Koubek s použitím dat z Lužnice (díky Káče Čihákové za pomoc s pořádáním)