Kritéria byla:
- užitečnost: 1 (nejužitečnější) až 5 (na nic) – jak vám předmět přijde užitečný, a to jak pro vás tak v obecné rovině
- zajímavost: 1 (nejzajímavější) až 5 (nejméně zajímavá) – je předmět poutavě podaný?, je obor sám o sobě zajímavý?
- složitost: 1 (nejlehčí) až 5 (nejtěžší, nejsložitější) – ani jeden extrém není brán jako pozitivum, optimum by mohlo být 3, jde jak o obtížnost přednášky, tak předmětu jako takového
Anketu vyplnilo 19 studentů, ale průměrně připadlo na předmět byl pouze okolo 7 hlasů. Předměty, které měly méně než 3 hlasy, byly zcela vyřazeny z analýzy (Biologické aspekty OP, Divoká karta, Fytogeografie, Molekulární přístupy v botanice, Tvorba a ochrana krajiny). Ve dvou případech byly zařazeny přednášky se dvěma hlasy (Molekulární markery a Rostlinné invaze).
Při srovnávání výsledků mezi lety (2002 a 2004) byly vyřazeny předměty, které se nekonaly nebo nebyly hodnotitelné v jedné z anket (celkem 13 předmětů).
Užitečnost – předměty byly obecně hodnoceny poměrně dobře, polovina předmětů byla mezi 1 a 2. Na jejich špici se umístily jednak exkurze (podobně jako předloni), dále přednášky Vegetace střední Evropy a Příroda a člověk v holocénu, Vývoj přírody ve čtvrtohorách a obě Biostatistiky. Naopak na konci se oddělila výrazná skupina přednášek (s hodnocením okolo 4), které se zdají být neužitečné, nejspíš díky způsobu, jakým jsou podané – byly to Biomy Země, Nauka o vegetaci a Geologie a geomorfologie pro botaniky. Ostatní, stále ještě velmi dobře hodnocené, předměty v okolí hodnocení 2 nebylo možno rozdělit do výrazných skupin a jejich pořadí je možno považovat částečně za dílo náhody (díky poměrně malému vzorku).
Zajímavost – hodnocení v tomto kritériu se poměrně rozrůznilo (až k průměru 4) a hodnoty měly mnohem větší rozptyl, než u předešlého. Přes psychologickou hranici známky 3 se přehouply stejné předměty jako u předešlého kritéria a dále Zvárovy Základy biostatistiky, Velké praktikum a Paleoekologie. Naopak velmi dobře se umístily zajímavě podané přednášky Ekofysiologie rostlin a Příroda a člověk v holocénu. S nimi se na špičce umístily opět různé exkurze a také Populační biologie a Vývoj přírody ve čtvrtohorách. Mezi známkami 2 a 3 se umístily předměty s často poměrně velkým rozptylem hodnocení (Bioklimatologie, Kurz GIS, Krajinná ekologie, Systém nebo Biostatistika), čili pro někoho nebyly přínosné, ale pro jiné ano. Ostatní předměty pak spadly do poměrně široké a nerozlišené skupiny mezi 1,5 a 2,5.
Složitost – hodnocení v kategorii složitost mělo vůbec největší rozptyl známkování. Z ankety také vyplynulo, že žádný předmět není neúnosně obtížný – hodnocení 5 bylo použito pouze u Biostatistik, u obou se ale vyskytlo i hodnocení 1 a 2. Jako složité byly obecně hodnoceny speciální a teoretické přednášky a dále přednášky statistiky. Naopak jako jednoduché byly hodnoceny přednášky „vyprávěcí“ a rozličné exkurze – to vše je podobné loňským výsledkům
Biploty - z biplotů kriterií lze vyvodit podobné závěry jako z grafů kritérií a z podobných grafů loni: 1) čím složitější přednáška, tím je považována za užitečnější 2) zajímavost a užitečnost jsou poměrně dobře korelované (R2=0,41).
2002 proti 2004
Nadstavbou proti předloňské anketě byla možnost srovnání mezi oběma anketami. Obecně vyšlo hodnocení v roce 2004 jako přísnější, ve všech třech parametrech převažovala negativní změna hodnocení 2004 proti 2002. Nejsilněji se to projevilo u užitečnosti, průměr zajímavosti se posunul jen málo a složitost přednášek se podle ankety zvedla.
Užitečnost – jako výrazně méně užitečných se ukázalo jen asi 5 přednášek, z nichž většina i tak získala poměrně slušné hodnocení – pouze Nauka o vegetaci se propadla o asi 1,5 stupně. Zlepšení nastalo u některých změněných přednášek, například Vegetace střední Evropy a Ekologie rostlin a také u Krajinné ekologie a Úvodu do geobotaniky.
Zajímavost – podobně jako u předchozího kritéria se zlepšily přednášky Vegetace střední Evropy a Ekologie rostlin a dále byl shledán zajímavějším také Fytkurz spolu s Populační biologií a třeba seminářem. Zhoršení bylo výrazné u Nauky o vegetaci a překvapivě také u Systému a Velkého praktika (o asi 1 stupeň).
Složitost – obecně se hodnocení složitosti přednášek zřejmě zpřísnilo – nejsilněji se to překvapivě projevilo u Ekofysiologie a jejího praktika, Dendrologie a dále například Posemináře – které obecně patří spíše k jednoduchým. Proti proudu se naopak posunuly Popkurz, Praktikum a Populační biologie a také Vývoj přírody ve čtvrtohorách.
Jako nejsložitější možnost grafického znázornění jsem použil vynesení hodnot dvou parametrů z obou anket do jednoho grafu a spojení bodů stejné přednášky. Výsledek byl poměrně nečitelný, ale poukázal na několik obecných zajímavých výsledků (při použití zajimavosti a uzitecnosti).
1) Některé předměty se zhoršily výrazně (nebo na ně bylo kritičtěji pohlíženo) – Biomy, Nauka, Praktikum ekofysiologie, Zahraniční exkurze, Popkurz, Květena, Biostatistika 2 nebo třeba Poseminář – u většiny jsou příčiny spíše spekulativní.
2) Některé předměty byly považovány za méně zajímavé – jako například Rozšířený systém - ale užitečnost zůstala stejná.
3) Zbytek předmětů buď stagnoval nebo se výrazně zlepšil i přes všeobecnou přísnost – těmito předměty byly Vegetace střední Evropy, Ekologie rostlin, Populační biologie, Krajinná ekologie a Úvod do geobotaniky. Ty by se asi měly pochválit…
Sepsal Tomáš Koubek s použitím dat z Lužnice (díky Káče Čihákové za pomoc s pořádáním)