Proces vzniku druhů obvykle trvá dlouhou dobu. Avšak když je spojen s mezidruhovým křížením a polyploidizací, a je stabilizován partenogenetickým rozmnožováním (apomixií) vytvářejícím nejúčinnejší reprodukční bariéru, můžete ho zachytit i během vašeho studia! Jaká je ale postupnost jednotlivých speciačních kroků? Jak rychle dochází k stabilizaci polyploidních hybridů a jaká je jejich koexistence s ancestrálními liniemi?

I když většina pravých polyploidních jestřábníků (Hieracium) tvoří semena výlučně nepohlavní cestou – apomixií (rostlinná partenogeneze), najdou se jedinci, kteří dokáží kombinovat převažující apomixii s příležitostní tvorbou semen. Nevíme ale, do jaké míry je tato reprodukčně smíšená strategie ovlyvňována vnějšímí faktory (teplota, světlo) a do jaké míry je dědičná.

Rostliny s autonomní apomixií jako jsou pravé jestřábníky často netvoří žádný pyl. Ale proč? Jaké jsou možné příčiny pylové sterility? Víme (mikromorfologicky) zjistit ve kterém stadiu dochází k pylové sterilitě? Je ovlivněna i vnějšími faktory jako je kupříkladu teplota?

Protože rostliny s automonomní apomixii jsou při tvorbě semen zcela nezávislé na přítomnosti kompatibilních sexuálních partnerů a opylovačů, může tato reprodukční strategie velmi výrazně zvýhodňovat apomikty před sexuály zejména při expanzi areálů nebo při kolonizaci na dlouhou vzdálenost. Můžou apomikti díky větší produkci semen vytlačit sexuály z malých sympatrických populací?

Lepší kolonizační schopnost apomiktů – rostlin s nepohlavní tvorbou semen, se má odrážet v paternu tzv. geografické partenogeneze, kdy apomikti mají mít daleko větší areály, které jsou posunuty více na sever, zejména do oblastí, které byly pod vlivem pevninského zalednění. Je tomu ale skutečně tak? Můžeme geografickou partenogenezi kvantifikovat? Můžeme zjistit, které další environmentální nebo historické faktory ovlivnily současné rozšíření sexuálů a z nich odvozených apomiktů?

Proč biologické druhy vymírají? Proč je jedna z nejvzácnějších rostlin Andryala laevitomentosa na světě na pokraji zániku? A můžeme ji nějak pomoci?

Neustále se měnící obsah CO2 v atmosféře, stoupající teplota, nitrifikace, výkyvy v srážkách – tomu všemu čelí rostliny už hodně dlouhou dobu, ale velmi intenzivně až posledních 200 let. Chcete vědět jak na tyto změny reagují? Co tak propojit herbářové sbírky, práci v terénu a analýzy stabilních izotopů?

Taxonomický komplex skupiny česneku bledožlutého zahrnuje několik nejasně rozlišených taxonů rozšířených od západní Evropy na východ po Ukrajinu a Moldavsko. Některé z taxonů zřejmě představují druhy s poměrně dobře ohraničeným areálem a vazbou na určitý typ habitatu - skalní nebo luční biotopy. Cílem práce je kritická taxonomická revize a objasnení fylogenetických vztahů a biogeografie této skupiny. Jako metodologické přístupy budou použity: studium herbářového (včetně typového) a vlastního materiálu z terénu, experimentální kultivace rostlin, analýza ploidní úrovně (karyologie a průtoková cytometrie) a molekulární analýzy. Tato téma je vhodná pro studenty se zájmem o taxonomii / systematiku, kteří rádi kombinují terénní výzkum s experimentálním přístupem.