History

Map of palynological profiles not meeting the required standard of data quality. Black points indicate sites for which the results were included in the database only after the sites were revisited. References to numbers: 1 – Fahl 1926; 2 – Fejfar et al. 1955; 3 – Firbas 1927; 4 – Firbas 1929; 5 – Firbas & Losert 1949; 6 – Funeck 1931; 7 – Gough 1992; 8 – Granzner 1936; 9 –M. Kaplan, unpublished; 10 – Kern 1939–1940; 11 – Klečka 1926a; 12 –  Klečka 1926b; 13 – Klečka 1928; 14 – Kneblová-Vodičková 1966a; 15 – Kneblová 1956a; 16 – Kozáková & Kaplan 2006; 17 – Kral 1979; 18 – Kriesl 1959; 19 – Križo 1958; 20 – Losert 1940a; 21 – Losert 1940b; 22 –  Losert 1940c; 23 – Mráz & Pacltová 1956; 24 – Müller 1927; 25 – Müller 1929; 26 – Němejc & Pacltová 1956; 27 – Opravil 1959; 28 – Opravil 1962; 29 – Pacltová 1957; 30 – Pacltová & Hubená 1994; 31 – Pacltová & Špinar 1958; 32 – Plail 1927; 33 – Puchmajerová 1929; 34 – Puchmajerová 1936; 35 – Puchmajerová 1943; 36 –  Puchmajerová 1944; 37 – Puchmajerová 1945; 38 – Puchmajerová 1947a; 39 – Puchmajerová 1947b; 40 – Puchmajerová 1950; 41 – Puchmajerová & Jankovská 1978; 42 – Purkyně & Rudolph 1925; 43 – Purkyně & Rudolph 1927, 44 – K. Rudolph, unpublished; 45 – Rudolph 1917; 46 – Rudolph 1926; 47 – Rudolph 1931; 48 –  Rudolph & Firbas 1924; 49 – Rudolph & Firbas 1927; 50 – Salaschek 1936; 51 – Schmeidl 1940; 52 –  Sládková-Hynková 1974; 53 – Stark & Overbeck 1929; 54 – Štěpánová 1930; 55 – Vodičková 1981; 56 – Wünsch 1935; 57 – Wünsch 1939; 58 – Žebera 1957.

Publications

  • Abraham, V., Kuneš, P., Petr, L., Svitavská-Svobodová, H., Kozáková, R., Jamrichová, E., Švarcová, M. G. & Pokorný, P. (2016). A pollen-based quantitative reconstruction of the Holocene vegetation updates a perspective on the natural vegetation in the Czech Republic and Slovakia. Preslia, 88(4), pp 409–434.
  • Břízová, E., 1999. Počátky pozdněglaciální a holocénní vegetace u Rynholce In: J. Kolbek (Editor), Vegetace Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko. 1. Vývoj krajiny a vegetace, vodní, pobřežní a luční společenstva. AOPK ČR a Botanický ústav AV ČR Průhonice, Praha, pp. 27-34, 211, 225.
  • Fahl, R., 1926. Beträge zur Kenntnis des Moosebruches, Breslau.
  • Fejfar, O., Kneblová, V., Dohnal, Z. and Ložek, V., 1955. Paleontologický a cenologický výzkum kvartérních sedimentů Ostravska v roce 1953. Anthropozoikum, 4(1954): 241-284.
  • Firbas, F. and Losert, H., 1949. Untersuchungen über die Entstehung der heutigen Waldstufen in den Sudeten. Planta, 36: 478–506.
  • Firbas, F., 1927. Die Geschichte der Nordböhmischen Wälder und Moore seit der letzten Eiszeit. (Untersuchungen im Polzengebiet.). Beihefte zum Botanischen Centralblatt, 43(II): 145-219.
  • Firbas, F., 1929. Die Pflanzendecke des Friedländischen. Heimatkunde des Bezirkes Friedland im Böhmen, 3: 151-246.
  • Funeck, E., 1931. Paläobotanische Untersuchungen über die Moore des Egerer Tertiärbeckens. Lotos, 79: 153-156.
  • Gough, A., 1992. A Palaeoecological Investigation of Alluvial Sediments at Vinořský potok, Czech Republic. Undergraduate Archaeology and Prehistory Thesis, Sheffield University.
  • Granzner, K., 1936. Postglaciální vývoj lesa v Císařském lese na základě pylové analysy rašelin. Spisy PřFUK, 150: 92–93.
  • Hošek, J., Pokorný, P., Kubovčík, V., Horáček, I., Žáčková, P., Kadlec, J., Rojik, F., Lisá, L. & Bučkuliaková, S. (2014). Late glacial climatic and environmental changes in eastern-central Europe: Correlation of multiple biotic and abiotic proxies from the Lake Švarcenberk, Czech Republic. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology 396, 155–172.
  • Hájek, M., Dudová, L., Hájková, P., Roleček, J., Moutelíková, J., Jamrichová, E. & Horsák, M. (2016). Contrasting Holocene environmental histories may explain patterns of species richness and rarity in a Central European landscape. Quaternary Science Reviews, 133, pp 48–61.
  • Hájková, P., Horsák, M., Hájek, M., Jankovská, V., Jamrichová, E. & Moutelíková, J. (2015). Using multi-proxy palaeoecology to test a relict status of refugial populations of calcareous-fen species in the Western Carpathians. The Holocene,
  • Hájková, P., Horsák, M., Hájek, M., Jankovská, V., Jamrichová, E. & Moutelíková, J. (2015). Using multi-proxy palaeoecology to test a relict status of refugial populations of calcareous-fen species in the Western Carpathians. The Holocene, p 959683614566251.
  • Kern, J., 1939/40. Der bodenrest von Nieder-Enzowan, der erste Moorfund des Kreises Leitmeritz. Sudeta, I: 67-71.
  • Klečka, A., 1926a. O stáří českých rašelin. Věda přírodní, VII.
  • Klečka, A., 1926b. Studie o brdských rašelinných černavách. Zprávy výzkumných ústavů zemědělských, 20: 3–44.
  • Klečka, A., 1928. Agrobotanické studie o rokytských rašelinách. Sborník Československé Akademie Zemědělské, III: 195-264.
  • Kneblová, V., 1956a. Nález holocénní flory v Křešicích u Litoměřic. Preslia, 28: 113–124.
  • Kneblová-Vodičková, V., 1966. Paleobotanický výzkum rašeliniště v Beskydech. Věstník Ústřeního ústavu geologického, 41: 271-278.
  • Kozáková, R., and Kaplan, M., 2006, Příspěvek pylové analýzy k rekonstrukci přírodních poměrů v okolí Libice nad Cidlinou [The contribution of pollen analysis to the reconstruction of natural conditions around the enclosure at Libice nad Cidlinou]: Archeologické rozhledy, v. 58, p. 540-549.
  • Kral, F., 1979. Pollenanalytische Untersuchungen zur Waldgeschichte des Kubany-Urwaldreservates "Boubínský prales" (Böhmerwald, ČSSR). Forstwissenschaftliches Centralblatt, 98: 91-110.
  • Kriesl, A., 1959. Pyloanalytický průzkum lesního humusu v okolí Červených Janovic u Kutné Hory. Práce výzkumných ústavů lesnických ČR, 17: 181–216.
  • Križo, M., 1958. Poznámky k použitiu peľovej analýzy pri štúdiu mladšíchdejín vývoja lesa. Biologia, 13: 854-868.
  • Losert, H., 1940a. Beiträge zur spät- und nacheiszeitlichen Vegetationsgeschichte Innerböhmens. I. Der Kommerner See. . Beihefte zum Botanischen Centralblatt, 60(B): 346-394.
  • Losert, H., 1940b. Beiträge zur spät- und nacheiszeitlichen Vegetationsgeschichte Innerböhmens. II Das Spätglazial von Wschetat. Beihefte zum Botanischen Centralblatt, 60(B): 395-414.
  • Losert, H., 1940c. Beiträge zur spät- und nacheiszeitlichen Vegetationsgeschichte Innerböhmens. III Das Spätgazial von Lissa-Hrabanov. Beihefte zum Botanischen Centralblatt, 60(B): 415-436.
  • Mráz, K. and Pacltová, B., 1956. Pylová analysa rašelin a půd jako pomůcka při řešení aktuálních pěstebných otázek. Sborník Českosloveské akademie zemědělských věd 29(1): 3–20.
  • Müller, F., 1927. Paläofloristische Untersuchungen dreier Hochmoore des Böhmerwaldes. Lotos, 75: 53-80.
  • Müller, F., 1929. Paläofloristische Untersuchungen zweier Hochmoore des Adlergebirges. Lotos, 77: 188-193.
  • Němejc, F. and Pacltová, B., 1956. Paleobotanické poznámky k profilům podél Nové Řeky východně od Třeboně. Časopis pro mineralogii a geologii, 1956(1): 232–242.
  • Opravil, E., 1959. Výsledky pylové analysy rašelinišť v oblasti Keprník-Vozka v Hrubém Jeseníku. Přírodovědný časopis slezský, 20: 301-321.
  • Pacltová, B. and Hubená, E., 1994. To the history of forest formations of the central Labe-River region and to palaeoecological conditions at Hrabanov fen peat (Hrabanovská černava). Palynological study. In: E. Růžičková and A. Zeman (Editors), Holocene floodplain of the Labe River. Contemporary state of research in the Czech Republic. Geologický ústav AV ČR, Praha, pp. 66–76.
  • Pacltová, B. and Špinar, Z., 1958. Příspěvek k poznání stratigrafických poměrů povodí Dolní Nežárky a Nové Řeky v jižních Čechách. Časopis pro mineralogii a geologii, 1958(1): 30–43.
  • Pacltová, B., 1957. Rašeliny na Černé hoře a dějiny lesa ve východních Krkonoších. Ochrana přírody, 12(3): 65–83.
  • Plail, J., 1927. Pollenanalytische Untersuchung einiger Hochmoore des Isergebirges. Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde, 21(2 und 3 Heft): 112-128.
  • Pokorný, P., Chytrý, M., Juřičková, L., Sádlo, J., Novák, J. & Ložek, V. (2015). Mid-Holocene bottleneck for central European dry grasslands: Did steppe survive the forest optimum in northern Bohemia, Czech Republic? The Holocene,.
  • Puchmajerová, M. and Jankovská, V., 1978. Pylové diagramy z Třeboňské pánve [Pollen diagrams from the Třeboňská pánev Basin]. Preslia, 50: 259–276.
  • Puchmajerová, M., 1929. Les tourbières de la haute chaîne des Krkonoše et du massif central de la Jizera. Spisy vydávané Přírodovědeckou Fakultou Karlovy University, 89: 1-24.
  • Puchmajerová, M., 1936. Rašeliny Jizerských hor. Archiv pro přírodovědný výzkum Čech, XIX(3): 1-43.
  • Puchmajerová, M., 1943. Rašeliniště v oblasti Žďárských vrchů na Českomoravské vysočině. Zemědělský archiv, 34: 288–305.
  • Puchmajerová, M., 1944. Rašeliniště u Velkého Dářka podle rozborů rašeliny. Sborník České akademie technické, 18(109): 451–483.
  • Puchmajerová, M., 1945. Rašeliniště moravsko-slezských Bezkyd. Rozpravy II. třídy České akademie, 54(18): 1–29.
  • Puchmajerová, M., 1947a. Rašeliniště na Rakovnicku. Zprávy státních výzkumných ústavů lesnických ČSR, 1: 78-95.
  • Puchmajerová, M., 1947b. Slatiny Hornomoravského úvalu. Věstník královské české společnosti nauk, 1945(II): 1-14.
  • Puchmajerová, M., 1950. Pylové rozbory spraší a pohřbených půd sídlišť u Dolních Věstonic a Předmostí na Moravě. Sborník Masarykovy akademie práce, 134–135(3–4): 218–233.
  • Purkyně, C. and Rudolph, K., 1925. Rašelinisko Lázní Bělohradu. Časopis národního musea.
  • Purkyně, C. and Rudolph, K., 1927. Profil radostinskeho rašelinoveho ložiska u rybnika Velké Dářko. Časopis národního musea.
  • Rudolph, K. and Firbas, F., 1924. Paläofloristische und stratigraphische Untersuchungen böhmischer Moore: Die Hochmoore des Erzgebirges. Beihefte zum Botanischen Centralblatt, 41(II): 1-162.
  • Rudolph, K. and Firbas, F., 1927. Paläofloristische und stratigraphische Untersuchungen böhmischer Moore III: Die Moore des Riesengebirges. Beihefte zum Botanischen Centralblatt, 43(II): 69-144.
  • Rudolph, K., 1917. Untersuchungen über den Aufbau Böhmischer Moore. I Aufbau und Entwicklunggeschichte südböhmischer Hochmoore. Abh. zool. bot. Wien, 9(4): 1-116.
  • Rudolph, K., 1926. Pollenanalytische Untersuchungen im termophilen Florengebiete Böhmens: Der Kommerner See. Berichte der Deutsche Botanische Gesellschaft, 44: 239–248.
  • Rudolph, K., 1931. Palaeofloristische Untersuchung einiger Moore in der Umgebung von Marienbad. Lotos, 79: 93-117.
  • Salaschek, H., 1936. Paläofloristische Untersuchungen mährisch-schlesischer Moore. Beihefte zum Botanischen Centralblatt, 54(B): 1-58.
  • Schmeidl, H., 1940. Beitrag zur Frage des Grenzenhorizontes im Sebastiansberger Hochmoor. Beihefte zum Botanischen Centralblatt, 60(B): 493-524.
  • Stark, P. and Overbeck, F., 1929. Zur Waldgeschichte Schlesiens. Planta, 8: 341-363.
  • Vodičková, V., 1981. The development of Early Pleistocene vegetation at Kobeřice, IGCP Project 73/1/24: Quarternary Glaciations in the Northern Hemisphere, Rep. 6, Praha, pp. 280-284.
  • Wünsch, R., 1935. Pollenanalytische Untersuchung einiger Moore bei Gablonz a. N. Mitteilungen des Vereines der Naturfreunde in Reichenberg, 57: 31–53.
  • Wünsch, R., 1939. Über die pollenanalytische Untersuchung des Karlsberger Moores bei Gablonz (Neisse). Natur und Heimat, 10: 29-31.
  • Štěpánová, M., 1930. Studie o vývoji jihočeských rašelin. Spisy vydávané Přírodovědeckou Fakultou Karlovy University, 109: 1-50.
  • Žebera, K., 1957. Riss-würmská slatina ("gyttja") z Královéhradecka ve východních Čechách. Anthropozoikum, 7: 151–153.