Úvodní informace

Herbářové sbírky UK jsou vědeckým servisním útvarem Přírodovědecké fakulty UK, jehož hlavním posláním je pečovat o sbírky botanických přírodnin v majetku UK. Ty představují ve své celistvosti sbírku muzejní povahy s vysokou, obtížně vyčíslitelnou, vědeckou a historickou hodnotou. Nejen svým věkem, ale i velikostí (hrubé odhady se pohybují kolem 2,5 milionu položek cévnatých rostlin, mechů, lišejníku, hub, ale také semen a plodů) se Herbářové sbírky UK řadí k 25. nejvýznamnějším herbářům světa a k deseti nejvýznamnějším, které spravují univerzitní pracoviště. Za nejcennější části sbírek je možné považovat nejstarší sběry pocházející z druhé poloviny 18. století a dále několik desítek tisíc typových dokladů pocházejícich zejména z Jižní Ameriky, Balkánu a střední Evropy. Z tohoto důvodu patří herbářové sbírky mezi ve světové odborné literatuře velmi často citovaná pracoviště UK. Herbářové sbírky jsou pod mezinárodní zkratkou PRC součástí sítě herbářových institucí registrovaných v Index Herbariorum (cf. http://sciweb.nybg.org/science2/IndexHerbariorum.asp) a významnou měrou podporují širokou paletu výzkumných aktivit v oblasti rostlinné systematiky, ekologie, biogeografie, floristiky, ochranářské biologie, paleoekologie a archeobotaniky nejen na půdě UK, ale i celosvětově.

Stručná historie Herbářových sbírek na pražské univerzitě

Počátky pražského univerzitního herbáře sahají do roku 1775, kdy byl založen spolu s univerzitní botanickou zahradou J. G. Mikanem (1743-1814). Botanická zahrada včetně herbářů byla zpočátku na Smíchově (na její tehdejší umístění dnes upozorňují pouze názvy ulic V Botanice a Preslova, zbytky zahrady můžeme najít v podobě parčíku před dnešní Krajským úřadem Středočeského kraje). Z kurátorů botanické zahrady a herbářových sbírek v 19. století je nutno zmínit alespoň V. F. Kosteleckého (1801-1887), za jehož čtyřicetiletého působení se jak botanická zahrada, tak herbář dostaly mezi přední evropská botanická pracoviště svého druhu. Smíchovská botanická zahrada byla ale poškozována občasnými povodněmi. A tak, poměrně záhy po rozdělení Univerzity na českou a německou část (1882), byly oba nové botanické ústavy vybudovány na svazích nad pravým břehem Vltavy a postaveny dvě téměř totožné budovy (dnešní Viničná 5, kde sídlila německá univerzita včetně herbáře, a Benátská 2, kde byl botanický ústav české univerzity). Botanická zahrada byla tehdy rozdělena mezi německou a českou univerzitu, ale veškeré herbářové sbírky připadly univerzitě německé. Na české univerzitě vznikají sbírky nové, především díky činnosti J. Velenovského (1858-1949) a K. Domina (1882-1953) a jejich žáků. Za druhé světové války byly botanické sbírky německé i české univerzity společně evakuovány do provizorního depozitáře na zámku Kout na Šumavě, kde v důsledku nevhodných skladovacích podmínek došlo k poškození části sbírek. Když byla v roce 1945 zrušena německá univerzita, oba herbáře byly administrativně sloučeny a sbírkové předměty byly převezeny z válečného depozitáře do budovy v Benátské. V následujícím období se desítky botaniků z řad pracovníků i studentů PřF UK zasloužili o postupné uvedení herbáře do stavu, v jakém mohl zase sloužit studentům i badatelům. Smutným momentem nedávné historie Herbářových sbírek je mocensko-administrativní zásah z r. 1987, kdy sbírky přicházejí o přibližně třetinu ploch depozitářů. Z tohoto úderu, který zřejmě u podobně velkých a významných herbářů nemá ve světě obdobu, se Herbářové sbírky UK plně nevzpamatovaly dosud.