Témata

Populační ekologie rostlin



  • dynamika rostlinných populací, role jednotlivých složek jejich životního cyklu
  • srovnávací demografie rostlin, jaké jsou klíčové trade-off životních strategií rostlin, jaké charakteristiky své životní strategie mohou rostliny v evoluci měnit snáze a jaké hůře
  • populační biologie invazních rostlin: hledání slabých míst v jejich životním cyklu pro jejich cílený management
  • šíření rostlin v krajině a metapopulační dynamika, jak se rostliny vyrovnávají s měnící se krajinou, význam změn krajiny pro rozšíření druhů i celých společenstev, krajinná dynamika druhů v systému fragmentovaných populací suchých trávníků. Význam dálkového šíření semen pro krajinou dynamiku druhů
  • populační modely klonálních rostlin: jak se vyrovnat s tím, že rostliny nemají jasně definované jedince, takže naše "živočišná" zkušenost nám nepomáhá
  • Populační dynamika cytotypově smíšených populací
  • populační biologie rostlin napadených systemickými patogeny – jaký vliv má patogen na rostlinu na populační úrovni?
  • Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS
    Kontakt: Zuzana Münzbergová, Zdeněk Janovský, Tomáš Dostálek, Tomáš Koubek

     

    Interakce rostlin s herbivory (velkými a malými, domestikovanými i volně žijícími)



  • Jak velcí herbivoři ovlivňují vegetaci na krajinné škále? Dokážou volně žijící herbivoři udržet krajinu otevřenou?
  • Jak ovlivňují vegetaci na úrovni společenstev? Jaký vliv má jejich pohyb na vegetaci v okolí cestiček? Dokáží obohatit louku přinesením semen druhů z okolí?
  • Jak jedinci rostlin reagují na okus (ať už simulovaný či reálný)?
  • Využití velkých herbivorů při plánování managementu chráněných území
  • jak hmyzí herbivoři (zejména predátoři semen) ovlivňují populační dynamiku rostlin
  • Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS
    Kontakt: Barbora Lepková, Eva Horčičková (velcí herbivoři),
    Zdeněk Janovský, Zuzana Münzbergová, Tomáš Dostálek (malí herbivoři)

     

    Klonální rostliny



  • vegetativní/klonální růst jako klíčový (ale opomíjený) životní projev většiny rostlin, jeho možnosti a vztah k prostředí
  • klonální růst jako způsob přesného umisťování potomstva a pohybu rostlin v prostředí vůbec
  • klonální potomstvo jako pojistka pro případ poškození: jak se liší klonální rostliny od neklonálních v reakci na disturbanci (třeba mechanickou)
  • mateřská investice u klonálních rostlin: jak je silná, jak dlouho trvá a k čemu vlastně je (použití stabilních izotopů i ekologických pokusů)
  • Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací:

    Kontakt: Jitka Klimešová, Jana Duchoslavová, Tomáš Herben, Martin Weiser, Tomáš Koubek

     

    "Chování" rostlin a experimentální ekologie



  • chování rostlin a fenotypická plasticita: jak rostliny reagují na své sousedy, na herbivory a vůbec na měnící se okolní prostředí. Dohody, klamy, hrozby, ústupky, agrese a smír v podání rostlin.
  • vzájemné vztahy rostlinných jedinců v porostech: jak reakce na sousedy určuje vlastnosti celého porostu
  • je fenotypická plasticita v pozadí toho, jak jsou rostliny běžné/vzácné?
  • jak se rostliny starají o potomstvo – jak podstrojují klonálním potomkům a do jaké míry je používají jen jako rozšířené orgány pro získávání zdrojů pro sebe?
  • Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS
    Kontakt: Martin Weiser, Jana Duchoslavová, Tomáš Herben, Tereza Mašková, Tomáš Koubek

     

    Ekologie opylovačů a opylovaní rostlin



  • jak souvisí vlastnosti květů rostliny se spektrem jejích opylovačů (jeho generalisovaností/specialisovaností), a úspěšností přenosu pylu na jedince stejného druhu
  • roznášejí pyl motýli jinak než pestřenky a ty jinak než včely? Srovnání hlavních skupin opylovačů v chování a v úspěšnosti přenosu pylu
  • jak prostorové uspořádání rostlin v populaci a souběžně kvetoucí druhy ovlivňují prostorové chování opylovačů, kradou si rostliny navzájem opylovače, nebo si naopak pomáhají obecným zvýšením atraktivity lokálního porostu
  • jak houbové patogeny manipulují růst a fenologii rostliny a jejich opylovače, a jak jim tyto schopnosti umožňují se šířit
  • jak se rostliny vyhýbají samoopylení – co když můj nejbližší soused je geneticky identický, protože to je potomek vegetativního růstu
  • Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS
    Kontakt: Zdeněk Janovský, Tomáš Koubek, Klára Koupilová

     

    Ekologie semen (jak se rostliny starají o potomstvo)



  • kolik živin (a jakých – uhlík nebo dusík/fosfor) připravují potomkům rostliny v semenech, jak to závisí na podmínkách prostředí, kde (asi) semeno bude klíčit?
  • jak umožňují potomkům efektivní přesun dál od mateřské rostliny a co to ovlivňuje?
  • vliv souseda aneb vím, kdo vedle mě roste? Změny v klíčení a růstu pod vlivem různých sousedských druhů.
  • jak rostliny různých stanovišť optimalizují rychlost klíčení a dormanci semen?
  • Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS
    Kontakt: Tereza Mašková, Barbora Lepková, Andrea Veselá, Martin Weiser

     

    Ekologie podzemních orgánů rostlin



  • jak reagují kořeny v terénu (třeba v zapojené louce) na své sousedy a na dostupnost minerálií. Pomůžou nám znalosti z květináčových pokusů k porozumění tohoto složitého světa venku?
  • použití molekulárních technik (zejména kvantitativní PCR) pro určení přítomnosti a kvantity kořenů jednotlivých druhů v terénu (protože kořeny pod zemí se nedají jinak rozlišit do druhů)
  • kořeny a oddenky jako zásobárna živin přes zimu i jako zásobárna pupenů pro rychlý růst na jaře: jak se tím liší jednotlivé rostlinné druhy?
  • růst kořenů v čase a prostoru, soužití a vzájemná zastupitelnost kořenů a mykorhizních hub
  • Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS
    Kontakt: Martin Weiser, Tereza Mašková, Tomáš Herben, Jitka Klimešová, Pavlína Knobová

     

    Zpětná vazba mezi rostlinou a půdou (plant-soil feedback, PSF)




  • kořeny rostlin mění půdu, v níž rostou, ať už chemicky (změny dostupnosti minerálií, kořenové exudáty), tak i biologicky (růst patogenů a symbiontů). Naším cílem je zjistit, jakou roli tento jev má v přírodě – pro vzájemné vztahy rostlin (kompetici, mutualismus) a jejich úspěšnost v přírodě
  • jak roli má tento plant-soil feedback pro rostlinné invaze. Jsou úspěšné invazní druhy schopny jej používat pro vlastní růst a potlačení konkurentů? Význam biotické a abiotické složky půdy pro predikci invazivnosti druhů. Význam půdních hub pro intenzitu vnitrodruhové zpětné vazby u invazních druhů.
  • jak rozlišit jednotlivé složky plant-soil feedbacku (anorganické, organické složky, symbionti a patogeny) pomocí molekulárních a analytických technik
  • jakou roli má tento plant-soil feedback v dynamice rostlinných společenstev. Zpětná vazba mezi rostlinou a půdou jako klíčový faktor v primární sukcesi na antropogenních substrátech.
  • lze využít druhových vlastností pro predikci typu a intenzity plant-soil feedbacku. Rychlost dekompozice, produkce kořenových exudátů a struktura kořenového systému jako prediktory interakce rostlin a půdy.
  • Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací:

    Kontakt: Zuzana Münzbergová, Anna Aldorfová, Eliška Kuťáková, Tomáš Herben

     

    Eko(fyzio)logie horských rostlin v tropech i temperátu



  • fyziologická ekologie horských tropických rostlin, adaptace na teplotní extrémy, mechanismy odolnosti vůči mrazu
  • vliv sezónnosti klimatu na vývoj adaptací a funkčních vlastností rostlin, vztah k rozšíření druhů a celých skupin/linií
  • Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS
    Kontakt: Petr Sklenář

     

    Adaptace rostlin ke změnám klimatu




  • Genetická a epigenetická diferenciace a plasticita v reakci rostlin na měnící se klima
  • Klíčení jako významný faktor podmiňující možnost druhů se adaptovat na nové podmínky
  • Možnosti rychlé adaptace druhů na měnící se klima – experimentální evoluce
  • Jak se mění vztahy rostlin a dalších organismů (herbivoři, mykorhizy...) s měnícím se klimatem, a co to může znamenat pro schopnost rostlin se změnám klimatu přizpůsobit
  • Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: